[512]číslo strany tisku425. Plur. nom. masc. si, stsl. si: zi zhynuchu boj vzemše AlxH. 7, 16, ſy jmajiúce rychlé koně svobodně kdež chtie přihonie AlxŠ. 1, 8, zzi hi oni Pil. a, a zzi z Mezopotamicka svD. 12, a zzí pak sú Ažiené t. 14, zzí zze z libské země t. 17, zzí z Arabie oni z Krety t. 21, tito na voziech a ſi na koniech ŽKlem. 19, 8, ſy na koních ŽKap. tamt., i ſy i oni hi atque illi Ol. 3. Reg. 20, 29. – Akk. (nom.) masc. a nom. akk. fem. v češtině nedosvědčeny; podle stsl. sьję, siję čekali bychom sie. – Taktéž nedosvědčen nom. akk. neutr.; podle stsl. si a pozdějšího sija ze sьja čekali bychom si anebo spíše sie.
Plur. gen. lok. sicḣ, stsl. sichъ: což šě ot zzich státi mělo AlxBM. 2, 23, mnoho věr i ſych i oněch Štít. uč. 7ᵃ, tak sě drží kostel jednotú věrných ſych i oněch Štít. ř. 62ᵃ, kak mnoho pokušení ſych i oněch t. 105ᵃ, bez pokušení ſych i oněch t. 125ᵃ, mnohoť jest věr ſych i oněch ŠtítMus. 84ᵃ, věřících ſych i oněch t. 13lᵇ, ſych i oněch BrigF. 108, ſych i oněch nravóv Dal. 69 rkp. V. Cc. Z. a Ceronský první. Novotvary podle těch: ſyech i oněch nravóv Dal. 69 rkp. Ff., ſech i oněch nravóv t. rkp. Lobk. – Neporozuměním, jako v sg. akk. fem. a j., vzniklo také zde sv- m. s-: o ſwych i oněch věcech Štít. Opat. 344.
Plur. dat. sim, stsl. simъ: Sym otvoříš rajská vrata Hrad. 119ᵇ.
Plur. instr. simi, stsl. simi: a řka slovy ſymy Hrad. 34ᵃ, ſimi i oněmi slovy Ans. 8. – Novotvar sěmi podle těmi atp.: i ſyemy i oněmi slovy ML. 107ᵃ.
14. vьsь, veš.
426. Kmen slova tohoto jest psl. vьso- masc. neutr., shodný s lit. visa-. Z něho jest ve slovanštině sg. instr. masc. neutr. a plur. gen. lok., dat. a instr., na př. stsl. vьsêmь, vьsêchъ, vьsêmъ, vьsêmi ze kmene vьso-, jako têmь atd. ze km. to-; v pádech jiných jsou koncovky přijaté ze skloňování zájmen kmenů měkkých, stsl. sg. nom. vьsь, gen. vьsego atd. je podle jь, jego atd., srov. Lesk. Declin. 110 sl.
V slovanštině jihovýchodní kmenové -s- se udrželo: stsl. vьsь, gen. vьsego, instr. vьsêmь atd., stsrb. vьsь, vasь, srbch. přesmyk. sav, rus. vesь atd. Naproti tomu v slovanštině západní vyvinulo se tu -š-: česk. veš, gen. všeho, instr. všiem atd, hluž. wšón gen. wšeho instr. všěm, dluž. šen gen. šogo instr. wšym atd. Mucke 404, pol. vši-, vše- Nehring Žalt. Flor. 240. V češtině je tu -š- dosvědčeno již pro XI stol. v bohemismech Pražských zlomků hlaholských vši a všêch’, v. Šafařík, Glagol. Fragmente 1857 str. 48, a drží se stále a bez výjimky. Odchylky, které se vyskytují, jsou jen na pohled. Tak zejména odchylka ves- místo veš- v adjekt. vez-dejší m. ves-dejší; to znělo dříve veždajší, jak zřetelně ukazuje psaní weżdayſſiemu Kruml. 19ᵇ, wezzdayſſy Štít. uč. 117ᵇ, chléb náš wezzdayſſy t. 28ᵇ, chleba wezzdayſſyeho t. 29ᵇ a j., weſſdayſſymy divy PassKlem.
![[512]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00514.jpg){kind=link}