–[476]číslo strany tiskulok. po tělesných gegije čitedlnostech Štít. ř. 49ᵃ; – instr. s gegye knieněmi DalC. 46; –
jejiej: sg.nom. přikryl hory stien gegyey ŽPod. 79, 11, gegyey otec Lvov. 72ᵃ, gegyey svátý život t., – akk. vidě gegyey velikú krásu t. 72ᵃ, gegyey svatů hlavu t. 73ᵃ, – gen. u gegyey hrobu t. 71ᵇ, pro památku gegyey umučenie t., – lok. na giegiey chřebtě EvZimn. Rozb. 701, – plur. nom. akk. gegyey svaté prsi Lvov. 73ᵇ, – gen. z gegyey bokóv t. 73ᵃ. – Z toho sklesnutím jotace jejéj: pre jejéj milého, za jejéj dobrotu Duš. 425 pozn. (slc.).
Z obého jest zúžením její. Na př. sg.gen. od gegy muže rkp. z r. 1398 Šemb. Lit.3 491, z její věna Půh. 1, 119, t. 345, – dat. k gegy promluvení KristB. 1ᵃ, bratru její Ondřejovi Půh. 1, 229, – lok. v její vdovství pobral jí všecko t. 2, 39, – instr. s její otcem t. 1, 279, její návodem t. 2, 9, – plur. do jehí tváří dial. m. její Suš. 125, jí a její dětóm Půh. 2, 39, mezi Kateřinú a její sestrami t. 2, 225.
Z těchto genitivů jejie, jejiej, její vyvinulo se pak adjektivní possessivum masc. její, fem. jejie, neutr. jejie, nč. její, -í, -í; o tom v. § 403.
Ve významu jiném než possessivním vyskytuje se jejie, í v dial.: člověk, který by viděl koho s ručnicí chodícího a jemu gegi nevzal, ten má deset hřiven propadnúti List. slez. z r. 1532 (Perw. Otč. 11), kněz Petr gegi (t. zahrady) užíval a požíval List. slez. z r. 1551 (t. 66). –
399. Sing. dat. masc. neutr. jemu, němu, -že. Na př. iemuſto Pil. c, vzchotě sě iemu ovocě Jid. 78, k nemu svD. 44, zdieše sě gemu AlxV. 735, proti yemu DalC. 29, proti nyemu t. 77, proti nemu Pass. 294, k nemu t. 275, t. 312. t. 326, ŽWittb. 4, 4 atd., dosud Us. Lašsky též k nimu Duš. 425, změnou dialektickou -em- v -im-; a sev.-opav. jomu BartD. 135, změnou dial. je- v jo-.
V Mill. psáno: k nemuoz 95ᵃ; to předpokládá dial. zdlouž. k-ňemúž.
Přízvuk byl na slabice druhé, jemù, srov. r. Us. jemù. Z nepřízvučné slabiky prvé vynechává se samohláska a tím vznikají tvary j'mu, ň'mn, -že. srov. I. str. 151. Na příklad
j'mu: muzzichuy gmu nápoj dáti ApD. 6, dachuy gmu řěč t. c, prsiſſloy gmu k voli ApŠ. 97, když zziey gmu tu (u)da býti t. 9, tay gmu žádost na mysl vzpade Jid. 76 (o psaní -y-gmu srov. I. 529), jenž gmu volen t. 85, gmu JidDrk. 72, jmě gmu složiu Pil. d, tdy sě gmu uda AlxB. 1, 23, počě gmu děkovati DalH. 30, káza gmu oči vylúpiti DalC. 40, že gmu Přemysl vzděchu t. 5 a j., snad gmu dna lámá uši Mast. 124, to gmu bieše bóh dal Hrad. 70ᵃ, jakž gmu dám políbenie t. 78ᵇ, grnuz zákon slúží t. 39ᵃ, gmužto dějí čest Ol. Zach. 11, 10; později j'mu nebývá;
ň'mu: ku ňmu Hatt. slc. 93.
Ze j'mu jest odsutím dalším mu, srov. I. str. 539. Na př. což mu [477]číslo strany tiskutřěba
![[476]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00478.jpg){kind=link}
![[477]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00479.jpg){kind=link}