94[475]číslo strany tiskutomu odporuje; Nejedlý Gr. 112 ozeznává: opřel se o něho (o bratra), opřel se o něj (o strom); nč. Us. spis. má jej za akk. vůbec, ho, jeho za akk. životných, a jest tu jeho důrazné a ho enklitické.
Domnělému pravidlu, že by po předložkách akkusativních neměl bývati tvar genitivní, odporuje dávný zvyk, dosvědčený nahoře doklady na ňeho, pro ňeho atp. (ŽGloss. ŽWittb., Hrad. a j.).
Sing. gen. fem. jie, nie, -že, zúžením jí, ní. Na př. tdy pobudi gie (t. ženy) Jid. 101. gies (t. svatosti) ApŠ. 122, gies (búřě) sě byli lekli t. 112, gies (prorady) nelzě zbýti AlxBM. 7, 15, zlým skutkem gie (té ženy) lákáše Pass. 286, počě z nye diábel volati t. 424, položichu v-nye trubiciu t. j. u nie DalC. 13, u nyez (řěky) AlxV. 1190, ktož žádají gýe (t. smrti Kristovy) Štít. uč. 153ᵃ, voda gije (poskvrny) nemóž snieti Štít. ř. 67ᵃ, bez nije (t. spravedlnosti) t. 9ᵇ, aby to od nije (od duše) neodešlo t. 52ᵇ nenalezl sem gié pannú Ol. Deut. 22, 14, od ňiee KřižB. 85ᵇ. od ňíež t. 91ᵇ; k vyhłazení gj Br. Ezech. 13, 13, an gi není m. jí (vody) t. Isa. 41, 17; nč. jí, ní Us., Btch. 379, BartD. 75 (val.) a j., t. 2, 24 (han.), zkrác. ji chrom. 278, ji, ni BartD. 2, 137 (han., místy), Duš. 425 (mor. místy, slez.). Odsutím souhlásky: í BartD. 24 (zlin.), a z toho hí Duš. 425 (mor. místy). Ztvrdnutím ný, do ný v nář. lhot. BartD. 45.
Jiný tvar jest jiej, niej, podle dat. lok. Na př. jejie matka gyey (t. dcery své) vždy střežieše Kat. 8, gieyzto radosti prosivše Pass. 205. Z toho sklesnutím jotace jéj, jej atd.: ktož gey (milosti) zakusí NRada 274, daj mně jej (buchty) kúsek BartD. 39 (súch.), skočiu do něj (do vody) t., od něj fem. t. 42 (hroz.), napij sa jej (vody) Suš. 287, jej slc.; z toho je dále odsutím ej, a z tohoto hej Duš. 425 (slc., místy).
Z tvarů dosud uvedených a vyložených jie a jiej vznikly přidáním analogického je- tvary delší jejie a jejiej, a z nich sklesnutím jotace dále jejé, jejéj. Vyskytují se obyčějně jako přívlastek významu possessivního. Podávám toho doklady, srovnané podle čísla a pádu substantiva, k němuž genitiv jejie atd. náleží:
jejie, sklesnutím jotace jejé; na př. sg.nom.akk. milovník gegije Štít. ř. 12ᵃ, lid gyege Pror. 14ᵃ, gegije radost t. Štít. ř. 21ᵃ, matka geye Kat. 64, gegie srdce Pass. 234, gegie sílu Kunh. 149ᵇ, gegye postavu Kat. 182; – gen. života gegie Tob. 139ᵇ, gegie krásy Pass 320, z objetie gegije Štít. ř. 53ᵃ; – dat. daj chválu gegye synu Mast. 5ᵃ, k gegie útěšě Pass. 278; – lok. w gegie domu Pass 278; w gegye náboženství t. 379, po gegye smrti t. 343; – instr. pláščem gegye Pass. 338, přěd gegye skončením t. 381, gegye modlitbú t. 490; – du. gegye prsi Pass. 350, geye prsi Kat. 170, gegye uši t. 190; u gegie prsí Pass.338, z gegije očí jasnú Kat. 130; přěd gegie očima t. 285; – pl.nom.akk. dobří gegije skutci Štít. ř. 51ᵃ, gegie vlasi Kat. 132, gegye rány Kat. 144, gegye slova Pass. 379; – gen. svatých gegye bratří Pass. 377, od gegye dievek t. 347; –
[476]číslo strany tiskulok.
![[475]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00477.jpg){kind=link}
![[476]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00478.jpg){kind=link}