[472]číslo strany tiskuse čísti ňeni, tedy by to byl akk. ni nahoře vytčený s ňe- místo je-, tedy ňe-ni jako je jej = je-jь.
Sing. nom. akk. neutr. je, ňe: vzem ge (děťátko) na svoji rucě Pass. 340; toť tělo mé, vstup wne t. j. v-ňe (opravou ze wnye) t. 423, že mnoho na tom psaní záleží tak Ti je posílám ŽerKat. 266 atd., dosud Us. spis.; dílem i v nářečích: víno je dobrý, píte je Šemb. 15 (domažl.), kde je dítě? děte pro ně t., slyším je (dítě) plakat Kotsm. 25 (doudl.), já si na ně (na děvče) zavolám Suš. 230, dyby mi je (děvče) chtěli dat, uměl bych za ně děkovat t. 393, hněvajúc sä na ně (na slunce) Šemb. 139 (slc., gemer.); z ňe je dále dial. ňo (podle BartD. 119 místem rozdílné od masc. ňo, vzniklého ze ňho): podme na ňo (na pivo) BartD. 119 (laš.), že se na ňo (na slunce) hněvaly Šemb. 118 (opav.-ostrav.), a no: že se na no (na slunce) hnevaly t. 133 (slc., hornotrenč.); – relat. je-že, ňe-že: z toho yeſe činíš Kunh. 147ᵇ, ies sě stalo Jid. 11, gyezzto město Pass. 330, gyeſto město t. 323, na neſto budeš mieně t. j. ňež-to Pil. d, pro nezto zahanbenie Pass. 297, pro nyez (t. mužobojstvo) DalC. 2 atd., dosud v usu spis., třeba že s obmezením syntaktickým nahoře vytčeným.
Akk. je, ňe= id vychází z obyčeje a nahrazuje se tvary akk. masc. = eum. Začátky toho jsou již v době staré. Příklady: Durink děťátko na led vyvede, k rybám gyey na Ohři přivede t. j. jej m. je DalC. 21, dědictvo ješto gey byl ztratil Brig. 12ᵃ, viděli gey (tělo) t. 185ᵇ; přezeň (přes dítě) BartD 75 (val.), vylez pro ni (pro jablko) t. 24 (zlin.), di pro něj (pro pivo) t. 56 (dol.); děťátko počě prositi aby ho přěnesl Pass. 360, dietě dnú trpí, přijdu a uzdravím ho HusPost. 20ᵇ, kteří ho (břemeno) nesou Beck, 1, 87 a j., viděl sem ho (dítě), četl jsem ho (psaní) atp. Us. ob. vypili ho (pivo) BartD. 119 (laš.), že se na ňho (na slunce) hněvaly Šemb. 140 (slc., spiš.) atd. To jsou odchylky ovšem syntaktické, ale zmínka o nich náleží také do tvarosloví, poněvadž se jimi tvary vlastní z užívání vytiskují.
Sing. nom. fem. jě přehlas. ze staršího ja, doložen jen v jě-že quae: ovcě giez zahynula ŽWittb. 118, 176, giez (krev) prolita jest t. 78, 10, světlost gyezz vešken žalář osvietila Pass. 320, matka giez bieše umřěla t. 373 atd.; sklesnutím jotace je-: mast, geze sstúpi u bradu ŽKlem. 132, 2 atd., jež nč. Us. spis.
Akk. ju, juže: yu eam ŽGloss. 68, 36; t. 79, 9; t. 79, 13; bolí yu zzyrdcze Jid. 153, inhed iu za knieňu pojě DalH. 41, káza yu v žalář vsaditi Pass. 319, že yu (matku) kázal rozřězati ApD. 104, by yw (žábu) vyvrátil t. 105, ius (zlob) jest měl ApD. 104, yus (čest) jemu písmo vydává ApD. 106, na cěstě yuz zvolil ŽWittb. 24, 12. – Po předložkách ňu: kniežata sě za nhu přimluvichu DalH. 39, upadl wnu (t. jámu) AlxH. 7, 19. – V nář. vých. přehláska dílem nepronikla, dílem zase zrušena jest, tedy: ju BartD. 24 (zlin.) a j., slc.; na nu t. 45 (lhot., v nář. tom jest [473]číslo strany tiskun.
![[472]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00474.jpg){kind=link}
![[473]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00475.jpg){kind=link}