[466]číslo strany tiskuprospěti AlxV. 224, nyczſye t. 1653, t. 2389, neřka tomu niczſe Kat. 6, panna niczſe nevědievše t. 14;
čs: zlí nicſ nejmajú na nebu, vy nicſ na zemi Túl. 12ᵇ (význ. = ničeho), nycs Hrad. 43ᵇ, t. 143ᵃ, nycſ AlxŠ. 4, 5, t. 5, 5, nyczs ŽKlem. 15ᵇ, Hrad. 107ᵇ, za nyczs ŽKlem. 89, 5, o dceři ť niczs netbaju DalH. 39, nhiczs jiného t. 30, nerod nyczſſ stýskati sobě Kat. 168, nyczſ AnsOp. 7 atd.; v Pass. 351 psáno: poczs ſte ke mně přišli, sotva = po-čs, nýbrž spíše omyl m. po-č;
co: nevědiech sě czo přijéti AlxV. 867 (t. j. co s význ. gen., = čeho sě přijéti, uchopiti), ktož czo dóstojen bieše t. 700 (= čeho), bychť sě czo lepšieho nadál AlxBM. 3, 27 (= čeho), když opata ze czo pohonie Rožmb. 65 (ze-co = z čeho), kaž sě přieteli hnáti ze czo t. 97, než pohoní ze czo t. 209, upomínaj ač máš ze czo t. 230, kto móž svědkem býti ze czo t. 209, kak sě ze czo spraviti t. 69, o jětí koně neb czoz kolivěk t. 209 (– čehož kolivěk), o jětí člověka neb czoz kolivěk t., czo-dle mluvíš Hrad. 87ᵇ (= čeho-dle), czo dojdeš, zajisté otplaty Alb. 101ᵇ (čeho dojdeš); czo Jid. 116, ApŠ. 38 a j., ApD. c (v Ap. nikdy čs-), czos t. j. což Pil. d, Jid. 88, LMar. 55, czo pášeš Mast. 364 a j. czo Hrad. 45ᵇ; na mě se nyeczo domníš Jid. 169 (= něčeho), někdo se dopustí něco ŠtítV. 104 (též), když kto, ješto by se jen boha měl báti, bude se něco jiného strachovati t. 111 (též); nč. co, něco; zdlouž. có atd.: cuoz má t. j. cuož KabK. 3ᵇ, czuoz potřeba káže t. 30ᵃ, zcwo mě mučíš Feif. Altčech. Leiche Lieder 737 (v textě z r. 1646), cuž Šemb. 170 (opav.-ostrav.), Duš. 429 (slez.);
ce: nycze nepohýřě LMar. 2, netbaj nycze na to Jid. 109, já nejsem nycze tobě DalC. 9, nycze t. 62, t. 70, zákonníci ižádný nycze svého nejmá Štít. uč. 71ᵇ, nycze Hrad. 86ᵃ, t. 90ᵇ, t. 95ᵃ, t. 103ᵃ, nytze neneste po cestě EvVíd. Luk. 9, 3, nejmá nycze t. Jan. 14, 30; nice v. doleji;
c: v ňernž sě j'mu sta nyecz po sčestí AlxB. 2, 38 (řídký doklad pro ně-c); když (mnich) nycz proti řehuli se nedopustí Otc. 337ᵃ (= ničeho); že sě tobě nycz nemíliu Jid. 165, nicz tak zlého AlxH. 7, 31, nycz AlxB. 2, 40, AlxV. 104, Hrad. 86ᵃ, DalC. 30 atd., nč. nic.
b) Druhý tvar gen. je čeho: czeho Pass. 416 atd.; ten ovládl a je pravidlem, kdežto při čso atd. povědomí, že by to byl gen.‚ vyhynulo. Z čeho je v nář. sev.-opav. čoho, podle BartD. 135 (tutéž je dat. čomu m. čemu a čoło, pečoš, pečomy m. čeło atd., vůbec če- změněno v čo-, srov. I. str. 149). Jiného původu, totiž analogií podle kmenů tvrdých, je slc. čoho: z čoho Šemb. 135, do čoho Duš. 430.
Sing. dat. čemu: k chzemu Pil. d, nyczemuz ŽKlem. 42ᵇ atd., z pravidla a dosud Us.; – z toho odsutím čem BartD. 24 (zlin.), – dial. změnou hláskovou čímu t. 102 a 119 (laš.). – a sev.-opav. čomu t. 135 a slc. čomu, čomu tu nezpíváš atp. Duš. 430 (z Koll. Zpiev.t., obé vzniklé způsobem při sg. gen. právě vyloženým.
![[466]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00468.jpg){kind=link}
