[465]číslo strany tiskuče byl by proti pravidlu, ale není ho; procze sú jeho ukřižovali Pass. 248 není pro-če, nýbrž proč-že, srov. procz-ze nepromluvíš Hrad. 140ᵃ, a v Šaf. Poč. 85 uvedené: če-ž-koli ruka má (sic) chce, ze ŽKlem., jest omyl, v rkpe na str. 156ᵃ jest: cziezkoli ruka chce, bogiuz proti mnie t. j. čie-ž-koli nč. čí-ž-koli ruka atd. O slc. dial. če viz zde doleji.
Jinou změnou hláskovou je z pův. čь-žъ české či-ž, srov. I. 209. Na př. proczyz musíme pokánie vzíti Orl. 68ᵇ, pročiž smějí nešlechetnost páchati Háj. 114ᵇ, pročiž si přijel t. 133ᵇ, pročiž si toho neoznámil t. 246ᵇ pročyž rozprávíš o tom t. 370ᵃ, začyž mne žádati budeš t. 224ᵃ, o čiž jest Vám nejedno psaní učiněno List. z r. 1568 (Prasek, Sbírka listů posílacích, v Opavě 1893 str. 25), zacziž KolDD. 173ᵇ (1606), pročiž Nitsch 116.
V nář. slc. je čo. Tutéž je pravidlem i sg. lok. čom a dial. také gen. čoho a dat. čomu Hatt. slc. 97 a Duš. 430; podle toho vzniklo i čo pro nom. akk. Z čo je zdloužením a jinými změnami hláskovými slc. dial. čo vysl. čuo, čvo a švo Duš. 429.
Vedle čo uvodí Šemb. 74 také dial. slc. če (orav.); že to není če z býv. čь, rozumí se samo sebou, a podobá se, že je to tvar vzniklý podle gen. čeho dat. čemu.
Jiná řada tvarů pro nom. akk. pochází z gen. čьso, čso, vzatého za nom. akk.; o těch viz zde dále.
Sing.gen.(nom.akk.).
Sing.gen. je v č. tvaru dvojího: a) čso atd. z býv. čьso, česo, a b) čeho, v. § 379.
a) Z býv. čьso je stč. čso, a z toho dále změnou samohlásky čse, srov. 1. str. 241, a odsutím čs, a krom toho – od stol. XV z pravidla a hojně již před tím – smíšením souhlásek co, ce, c. Tvar čso atd. je tedy vlastně gen., ale béře se záhy také za nom. akk., a různé funkce gen. nom. akk. pronikají více méně ve všech jeho obměnách. Zde, ve skloňování, jde nám jen o stránku tvarovou, k významové můžeme nehleděti. Varianty, které nemají samohlásku -o zachovánu, tedy čse, čs, ce, c bývají skoro jen ve spřežce ni-čьso. Doklady tvarům těmto:
čso, na př.: cſoz sě vás každý přichopí AlxM. 1, 15 t. j. čsož (významem gen., = čehož sě přichopí), cſo v něm (listě) psáno LAl. a, cſo na hlavě jmě t. c, cſo Hrad. 45ᵇ; czſo si počal DalH. 30, czſot mohú učiniti DalHr. 8, czſo ŽKlem. 49ᵇ; nyecſo užitečného Túl. 24ᵃ, nyecſo o bozě slyšěti t., nyeczſo Pass. 406, chci vám nyeczſo pověděti AlxV. 858, nyeczſo dobrého t. 1063, nyeczſſo zlého t. 1097; –
čse: za nicſe pro nihilo ŽGloss. 89, 5, za nyczſſe ŽWittb. tamt., jako niczſe ŽKlem. 28ᵇ, za nyczſe t. 41ᵇ, nyczſe t. 87ᵃ, Hrad. 97ᵇ, AnsOp. 3, nejsem nyczſe tobě DalHr. 9, nyczſe nedbáš Mast. 81, nemože nyczſe
![[465]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00467.jpg){kind=link}
