[273]číslo strany tiskusg. lok. masc. neutr. pól desietě, -átu: w puol cztwrtie létě po její smrti Otc. 494, po puol cztwrtu sta (sic) letech Mart. 14ᵇ, korec pšenice po puol čtvrtu groši Let. 359, v půl pátu dni Nejedlý Gr. 207, po půl desátu zlatém Us., dial. po pů štvrtu, desátu rynském BartD. 21 (zlin.), po půł štvrtu, sedmu, osmu groši t. 70 (val.); vnář. val. je také -ě: po půł sedmě, osmě groši t.; – po půl šestém roce Us.;
sg. dat. lok. fem. pól desietě: tři (cejchy) po puol cztwrtie puole (t. plátna) KolČČ. 76ᵃ (1568); pol desáté: o půl desáté hodině Us.;
sg.instr. masc. neutr. pól desátem: s puol šestem stem list. JHrad. (ok. 1400, J. Kaňka v progr. Jindř.-Hrad. 1886 str. 18), s půl ſſeſtem zlatým Nejedlý Gr. 207, s puol osmem stem list. z r. 1396 (Výb. 1, 1037); nč. před půl desátým rokem Us.
Jiné výklady ke skloňování tomuto.
250. 1. Také řadová číslovka prvý mívá tvary jmenné, ale nikoli ve spojení se sám a pól, nýbrž ve rčeních jiných, totiž: v prvo, w prwo praesertim Lact. 247ͩ; z prva, prvu, s-, na př. ſ prwa a principio ŠtítPař. 70ᵃ, Ol. 1. Par. 17, 9, ſprwu Hug. 188, osel sě ſprwu bránieše NRada 995, nč. z prvu Us.; prva počátka, na př. ſ prwa pocżatka a principio Ol. Ezech. 36, 11, ot prwa ſwyeta poczatka Hod. 81ᵇ atd.‚ ot prwa poczatka světa Zrc. 7ᵇ, z čehož je nč. prvopočátek.
2. Řadová číslovka druhý, -á, -é je patrně adj. druh = alter, alius. Adj. samodruhý = selbander, já samodruhý = já a žena Zlob. Jg., život ſamodruhy MudrC. 47ᵃ, žena samodruhá = těhotná atp. činí pravdě podobno, že bylo i rčení sám druh, ale dokladu pro to nemám. Rčení půl druha atd. je známo v jazyku novějším: půl druha listu ČČMus. 1882, 515, za půl druha roka Kulda 1, 187, puol druhem stem zlatých Koz. 397 atd., pů druha, po pů druhu groši BartD. 21 (zlin.), půł druha groša, po půł druhu t. 70 (val.) atd.; texty starší mají pól druhého atd., pol druhého ODub. 52, Mand. 32ᵇ, šírě puol druheho loktu Ol. Ex. 25, 10, výsost jest na poldruhe šlépěje Kruml. 71ᵃ, puol drube° dne KabK. 21ᵃ atd., pozdější puol-druha, půl-druha vzniklo tedy bezpochyby analogií podle pól-desáta atd. Srov. nč. ob. novotvar půl-třeťa za stč. pól-třetieho v § 295. Naproti tomu má starý usus tvary jmenné ve výrazích vyslovujících vzájemnost: druh druha, druh druhu…, fem. druha druzě atd.; na př. druh druha chce přětráviti Štít. uč. 90ᵃ, druh druha tlachzie JidDrk. 41, druh druha sě tona lapá AlxV. 1811, ande druh druha dosiehá t. 1815, prav to každý vás druh druhu Mast. 116, šlíc mezi sebú druh druhu své krmě Ol. Esth. 9, 19, tehda druh druhu otpovědě alius ad alterum Ol. 1. Reg. 10, 12 chtě druh druhu býti škoden AlxB. 2, 2, druh druhu koně přidává AlxV. 1400, počěchu sě druh k druhu smieti DalC.
![[273]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00275.jpg){kind=link}