[241]číslo strany tiskuJiné výklady ke vzoru tomuto.
214. 1. Ke vzoru paní patří také subst. feminina -dlí: pradlí, přědlí s přehláskou zrušenou přadlí, švadlí. Jsou též rodu mužského, pradlí lotrix a spolu lotor; o tom v. § 230. Příklady vyskytují se zřídka. Znám tyto:
sg. nom. -dlí: jedna pradli Pass. 593, pradly lotrix Boh. m. 22ᵃ, pradli tvá Hug. 198, pradlj lotrix Vel Jg., pradlý Drach. 15, stará pradlý Beck. 1, 122, pradlí Pelzel² 56, – předlj Rosa Jg., Dolež. 205, přádlj vlny Wollspinnerin Vel. Jg., – Mara ſwadli non comparuit Lún. ks. r. 1358 (tamtéž Mara netrix, osoba táž), Dorota ſſwadlj KolCC. 30ᵃ (1556), Dorota sſwadlj t. 100ᵇ (1572) aj., švadlí a švedlí Vel. Jg., sſwadlý Drach. 15, švadlj Tomsa 56;
sg. gen. -dlé zúž. -dlí: co se dotejče Zuzany pradlí ŽerKat. 104, podle domu Doroty ſſwadlj KolČČ. 429ᵇ (1570);
sg. dat. lok. -dlí: dlužen jest Durze sſwadlj KolCC. 50ᵇ (1562), Durze ſſwadlj, bábě jich (t. dětí), odkazuji t. 100ᵃ (1572);
pl. nom. -dlé zúž. -dlí: přádlj předau netrices Kom. Jg.
Pro pády ostatní nemám dokladu, ale není pochybnosti, že byly náležité podle vzoru paní, tedy na př. sg. akk. -dľú přehlas. -dlí atd.
Pelzel² 56 a Tomsa 56 dosvědčují, že tvary -dlí jsou zastaralé, a jak nahoře praveno, již v textech starých je pro ně dokladů málo. Vedle nich vyskytují se tvary -dlicě a -dlena, onen zvláště v staré češtině a tento v nové, a častěji tvar stč. i nč. -dle: pradle lotrix Prešp. 2415 a BohFl. 844, nejsem hodna slúti jeho pradle Kruml. 370ᵇ a Orl. 20ᵃ, przadle netrix Prešp. 2413 a BohFl. 844, przadlee Lact. 29ᵇ, ſvadle sutrix Prešp. 2413, švadle Ms. Žid. Jg., opět ho (len a plátno) švadle stříhá na kusy Voln. 11 (v orig. ſswadle, v otisku neprávem -dlé), dial. pledle = která pleje, tředle = která tře len podkrk. 251; sg. dat. (tkadlec) přadli vinšuje co zasluhuje Voln. 11.
2. Ženskými kmeny -ьja jsou a ke vzoru paní patří také substantiva bratřie a kněžie. Jsou to kollektiva k substantivům bratr a kněz, a berou se v náhradu za jejich dual a plural; na př. sing. nom. bratřie, kněžie za du. nom. bratry, knězě a za plur. nom. bratři, knězi. Obě skloňují se z pravidla jen v sing. a podle vzoru paní, kromě nom., kterýž má koncovku vlastní -ie (z psl. -ьja ) proti -í v nom. paní (z psl. -ьji). Časem však vyvíjejí se odchylky: nátlakem významu dualového nebo pluralového přijímají se i koncovky dualové nebo pluralové, na př. sing. dat. bratří znamená = fratribus (plur. i du.), ale časem vznikají novotvary bratřím (pro plur.) a bratříma (pro du.), ustrojené podle jiných dativů plur. a du., které mají správně koncovky -m a -ma. Změna tato
![[241]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00243.jpg){kind=link}