súditi DalC. 3, schovati gyu (t. ušiu) nehřěš DalC. 19, to w nyu (v nich dvou, t. v původu a pohnaném) stojí Rožmb. 109; potok i řěka, z nyus město jmene dobylo Pil. a; tvoji rucě, ot nyuz jměla požehnánie Hrad. 41ᵃ, (Albrecht) tolik škody ot nyu (t. od Jindřicha z Lipé a Beneše z Vartmberka) jmieše DalC. 100; počě gy (dvou synův) tázati Pass. 291, ot ny ot obú Alb. 48ᵇ, jednoho z ny na smrt odsúdichu Pass. 355, miesto nyzto (dvou synův) sv. Petr odpovědě Tass. 291, z nyzto (dvou mládečkův) jeden sě vrátil Pass. 425, dva mužě, na níjzto otpočinul jest duch Ol. Num. 11, 26.
Slabikou je- analogií přidanou vznikl z jú atd. tvar delší jejú, jejiú, její, srov. § 396. Na př. slovem ieiu Pil. a, na geyu obú ramenú (t. j. na obou ramenou jich dvou, knížete a kněžny) Pass 337; gegiu přěmocná síla AlxB. 3, 43 (v gegiu je poslední litera škrábána); neb gegy obú ostrý meč krojieše (gen. za akk., je oba, t. Marii a Jana) ML. 4ᵃ, proti gegy vuoli oba zdráva bysta (proti její vuoli m. proti své vuoli) Pass. 591, na gegy (t. jich dvou) skončení viděl anděla nad nima stojiece t. 602.
Du.dat.instr. jima, nima, -že: (Darius) gima uvěři, sě s nyma inhed smieři AlxBM. 2, 8, jenž byl gima tlumačil t. 4, 25, káza gyma přěd sě jiti DalC. 26, gimazto sv. Petr počě rozprávěti Pass. 290, mezi nimazto řebříma t. 418; v Otc. tehdy on gy odpovědě iis duobus 171ᵃ jest omyl.
402. Plur. nom. akk.
Masc. (životn.) nom. ji, -že. Na př. všicci gy úfají ve ň qui ŽWittb. 33, 23, gize po druhé narodili smy sě HomOp. 152ᵃ, gis tu (stáchu) svD. 47, giz mútie mne ŽWittb. 3, 2, sluhové gyzto sě opasováchu 322. Místo –i- jest –u-: yuz mluvie lež qui loquuntur ŽWittb. 5, 7, od těch yuz vstávají na mě qui tamt. 17, 49, yuz sě otchylijiu qui declinant tamt. 118, 21; analogií zvratnou, srov. I. str. 217. S odchylkou ve kvantitě jí: ti gijzto ten zákon milují Pass. 420, gijzto sě světem obcházejí tamt. 457, lidé gijzto zde bydlé t. 476, býci gyyzto dělají zemi Pror. 22ᵇ, všickni gyyzto ostanú t. 57ᵇ, lidí gyyzto sú bojovali a gýjzto sú pracovali tamt. 20ᵇ atd., často v Pass. a Pror.; lidé gíjz jsú svój úmysl vzdvihli k bohu Štít. uč. 67ᵇ a j., gijzto EvZimn. (Rozb. 702, 703), gízto stojie BiblB. Mark. 9, 1, gizto neokusie t. Nč. již Us. spis.
Masc. nom. (neživ.) akk. a fem.nom.akk. jě, ně, -žě: ge eos t. j. jě ŽGloss. 138, 18, on gye (posly) znajieše Pass. 324, gie všěcky bohu poručiv t. 299, káza gye (křesťany) bičovati a potom gye v žalář vsaditi t. 478, hospodin zarmútí gye a slepce gie eos ŽWittb. 20, 10, gie (nohy) umývala Pass. 342, chtěl by gye (panny) obdarovati t. 362, aby gye (knihy) žhel t. 352, giezzto (křesťany) zjímav do města vésti gye kázal
