(chvíli) sě odřekl boha ApŠ. 146, o nyeyzto svatá cierkev zpievá Pass. 488, při nyey Krist. 15ᵇ, o nyey t., w nyey t. 14ᵇ atd.
Slabikou je- analogií přidanou vznikl z jiej tvar delší jejiej: mnoho ran gegyey (t. sv. Dorotě) učinili Lvov. 72ᵃ.
Dále vzniklo z jiej, niej sklesnutím jotace jéj, ňéj; ztrátou koncové souhlásky jie, nie a jé, ňé; a zúžením opět jí, ní. Na příklad
jéj ňéj, zkrác. jej, ňej: obětovali gey (královně) oběti Pror. 94ᵃ, slc. jej, k něj BartD. 42 (hroz.) atd. Z toho opět jinými změnami hláskovými ej, tak ej (dívce) sluboval Duš. 425 (slc.); hej, kúpil som hej voly t. (slc.); néj, přišél som k néj t. (slc.) na néj (na kůži) ležau t. (slc.).
jie, nie: by gíje (dceři) co otec odkázal Pr. pr. 252, w nyee (v sobotě) Ol. Ex. 31, 14, proti nyé (t. ženě) t. 3. Reg. 2, 19, na níje (t. na korúhvi) Pr. pr. 257, k nije Lobk. 70ᵇ; do vlasti gyezto Syria dějí Pass. 323, k řěcě gyez Araxes dějú AlxM. 4, 18, giézzto (ženě) zjěvi sě anjel Ol. Súdc. 13, 3. giézzto on otpověděl t. 2. Reg. 20, 17, hora w niez si bydlil ŽWittb. 73, 2, na nyez (t. hořě) t. 67, 17, w nyezto bolesti Pass. 338, k nýezzto Ol. 3. Reg. 17, 13, k nyeez syn vecě Brig. 82ᵇ atd. V DalH. psáno: tu čiešiu on mienieše o neyes syn boží mluvieše 30; omylem, bučí místo niež nebo m. niejž.
jé ňé: tu kdež sě ge (podávené) hanba stala ODub. 18, pakli ge (vdově) dsky svědčie t. 72, moře ge (řece) téci nedá KabK. 33ᵇ (pro ně není dokladů zřetelných, poněvadž v době té, kdy je očekáváme, psalo se stejně s nie).
jiej, niej a vše, co z toho dále vzniklo, mění se pak úžením v jí, ní a splývá tudy s tím tvarem jí, ní, který byl v češtině od doby nejstarší a vedle rozmanitých novotvarů stále se držel. Když zúžení toto proniklo, jest – od XVI stol. – dat. lok. jí, ní pravidlem všeobecným, ovšem kromě nář. slc., kde úžení neproniklo a kde tedy zůstalo jej, ňej (z jéj, ňéj atd.); na př. modlí se gj Br. Isa. 44, 17, w nj t. Jer. 27, 11 atd. Ve fasi této ovšem nelze v daných příkladech rozeznávati, které jí, ní je staré, a které vzniklo zúžením.
Za jí jest změnami dialektickými í BartD. 24 (zlin.); hí, já sem hí (matce) nabrala vína Duš. 425 (hran.); zkrácením ji a taktéž ni chrom. 278, dám gi vinnice Br. Oz. 2, 14, po ni (t. po cestě) t. Isa. 30, 21; a v nář. lhot. ný za ňí BartD. 45.
400. Sing. instr. masc. neutr. jím, ním, -že. Na př. aby gĭm svět byl uzdraven svD. 38, gijmzz (činem) Štít. ř. 5ᵇ, (Vršovici) počechu, gym špíleti DalC. 34; s nĭm Pil. d, nad nijm Štít. ř. 17ᵇ, s nijm t. 13ᵃ Ben. 1. Reg. 25, 15, s nijm Br. Ezech. 30, 11, nad njm t. Isa. 66, 10 atd., dosud Us. Dial. zkrác. jim, nim chrom. 278, s nim Duš. 427 (slc., z Koll. Zpiev.), s nim Br. Isa. 66, 10, nad nim t. Jer. 31, 20 atd.; Blah. 22
