146ᵃ.Sing. instr. masc. neutr.:
tiem, na př. tyěm potokem Pil. a, thiem znamením DalH. 31, tijem darem Štít. ř. 201ᵃ, tijem právem Pr. pr. 244, s tieemto dietětem KřížB. 88ᵃ atd.; – z toho zúž. tím Us. spis. i ob.; – doudl. zkrác. tim Kotsm. 9 a j.;
tým: úmyslem tym Hrad. 29ᵃ (rým: svátým), nad tym pastýřem Lvov. 71ᵇ; tým BartD. 24 (zlin.), t. 28 (záhor.), t. 54 (dol.), t. 74 (val.), t. 82 (hran.), t. 90 (stjick.), tým v. tím Dolež. 71, tým Hatt. slc. 96, tým chlebom Duš. 419 (slc.); – z toho tejm BartD. 2, 256 (žďár.); – zkrác. tym, tym BartD. 119 (laš.), za tym klobúčkem Suš. 129; – dialektickou změnou samohlásky tém chrom. 280, BartD. 378, t. 2, 136 a j., naj-tém = nad tím, poj tém = pod tím Šemb. 44 (mor., hor.), tém křížem se žehnala Suš. 39, za tém kopcem t. 173
Fem. Neztažené tojú, přehlas. v tojí, zachováno ve výraze adverbialním mezi-tojí = mezi tím: zvieře (pardus) má srst krásnu a mezytogy ztýkáno jest miesty červenými (sic) ŠtítOpat. 66, (pardus) krásnu srst má po všem tělu a mezi togi ztýkano jest miesty črnými ŠtítMus. 74ᵇ, pokrytec postavu maje svatosti mezi togy činy má nepodobné k té svatosti t. 75ᵃ, mezitogi do Jeruzalemě přijěv Pass. 483, chtě sě židom slíbiti jal sě křesťanóv nenáviděti mezytogy kázal svátého Jakuba zabiti t. 391, mezytogy kázáno volati t. 398, ta jistá řebřie Ježíš s svú matkú dižiesta mezitogy anděli jedni dolóv druzí nahoru zpievajíc sě vznášiechu t. 418, mezytogy ta dva rytieřě počěsta poselstvie dieti t. 572, mezitogi jedna žena přistúpivši počě rozprávěti t. 287.
Krom toho jest již v nejstarších textech pravidlem tvar stažený tú, z něhož je dále tau, nč. tou atd.: tu řěkú Pil. a, tuu modlitbú Pass. 614 atd., tú BartD. 24 (zlin.), t. 73 (val.), t. 90 (stjick.), tú dulinú Duš. 417 (slc.); zkrác. tu t. 119 (laš. ); nč. tou Us. spis. i ob., tou BartD. 52 a j. (dol.), a také slc.; – dial. změnou samohlásky tó chrom. 280, Btch 378 (dbeč.), Duš. 418 (mor.); – a tum, túm, vlivem polské nosovky: tum cestum Šemb. 52 (slez.), tum BartD. 119 (laš.), za tum našum stodolum, tum dluhum cestum t. 88 (stjick.), s túm kozúm t. (vedle -um).
Du. nom. akk. masc. ta, fem. neutr. tě: ta jistá řebřie Pass. 418, ta dva prorádcě AlxBM. 1, 1, ta mužě zrádná t. 1, 33; tyeto dvě věci Alb. 76ᵃ, tyet (dvě dceři) Ol. Gen. 19, 8, tie dvě slově NRada 2091.
Du.gen.lok. tú: (sv. Ludmila) od tu dvú (Tumana a Gumana) jest udávena Pass. 514, tuto dvú matkú setkánie Pass. 278, tu dvú děťátkú tamt. 278.
Du.dat.instr. těma: tyemato dvěma svatýma Pass. 284, tyemato mužiem Ol. Gen. 19, 8.
Plur.nom.akk.:
masc. nom. ti, např. tyto t. j. tito svD. 3 atd. dosud Us. spis.,a také dial. ti BartD. 24 (zlin.), t. 54 (dol. ), t. 73 (val.), t. 90 (stjick.). t.
