dvéře plur.: gen. dveří, dat. dveřím, lok. dveřích, instr. dveřmi Dobr. 1. c.;
ciev stč.: učiníš czieui calamos t. j. cievi Ol. Ex. 25, 31, dielo ſſeſti czewí t. j. ceví sex calamorum Ol. Ex. 37, 19;
pied, pieď: jednu pijd Háj. 151ᵃ, pijd země KolC. 203ᵃ (1589), puol deváty pijedi Lobk. 109ᵃ, na tři pijedi t. 103ᵃ, – pl. gen. tří piedij (t. j. pědí) z šíři Háj. 107ᵇ;
hól: hól Ol. Sir. 14, 25, huol Otc. 179ᵇ, – pól žebráčie holy Mast. 175, pobeř holi všěcky Ol. Num. 17, 2, držiece holi v rukú Ol. Ex. 12, 11, w holich t. Num. 21, 18; – ale: s huoli Comest. 134ᵇ;
sól: ſól Ol. Sir. 22, 18, ſool Krist. 38ᵃ, ſuol Koř. Mark. 9, 49, – kdež ſoly dělají velikú věc Mill. 87ᵃ.
Substantiva jednotlivá tohoto vzoru.
a) pět, šest, sedm, osm, devět, desět.
328. Číslovky tyto, stsl. pętь, šestь, sedmь, osmь, devętь, desętь, jsou substantiva kromě -ĭ.
Jsou feminina. To vychází na jevo z dokladů, jako jsou: sing. akk. vol wſſyczknu deſſet (t. duší) totam decadem Hod. 88ᵃ, veď trzety dewyet svědkóv Rožmb. 134, tu piet (t. grošův) provrhu Hrad. 125ᵇ, sing. instr. mój rod pyetyu pramenóv bude kvísti DalC. 6 atp.
Odchylkou odtud je ve výraze dva-dcěti, vzniklém ze dva-desěti stsl. dva-desęti (= duae decades), attributivní dva- rodu mužského. Odchylka ta jest ve veškeré slovanštině. Ve stsl. vyskytují se krom toho výrazy:
polъ tretija desęte = είxoδι xαὶ πἑντε, v. Mikl. Lex. s. v. polъ, tretijaago desęte tamt. s. v. desętь atp. Podle toho zdá se, že desętь bývalo také masculinum. Avšak výklad je tu možný ještě jiný: desętь bylo femininum, odchylky pak dva-desęti, české dva-dcěti, a polъ tretija desęte atp. mají svůj původ a svou příčinu v mechanickém počítání, při kterém se rodu náležitého substantiva desętь nedbalo.
Sklonění číslovek těchto, pět atd., jest tedy podle vzoru kost; ale desět má v některých pádech koncovky podle sklonění souhláskového (sg. lok. ná-dcěte stsl. na-desęte, du. gen. lok. -dcátú stsl. desętu, pl. gen. -desát stsl. desętъ, a stsl. také pl. nom. akk.: četyri desęte).
Ku pádůmjednotlivým sklonění pět atd.
329. Sing. nom. akk. pět, desět, jako nom. akk. kost; psl. pętь, desętь. Na př. tu piet (t. grošův) provrhu hanc pentadem Hrad. 125ᵇ; těch jedenáct cisiec zlatých dáno rotám na tu piet a trziczety czyſſiczow
