Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<331332333334335336337338339>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Kmeny .

Kmenové zůstávalo, když přípona pádová se začínala souhláskou, na př. v sg. nom. pův. sṷekrū-s; když však přípona se začínala samohláskou, měnilo se kmenové v -uṷ, na př. v sg. gen. sṷekr-es. Za je střídnice náležitá -y v stsl. sg. nom. svekry, za -uṷ pak -ъr v sg. gen. svekrъve atd. Časem proniká -ъv také do tvarů, kde by mělo býti -y, na př. v č. nom. svekrev. Tím dostávají kmeny tyto podobu, jako by byly kmeny souhláskové, zakončené totiž souhláskou -v. Srov. § 5.

Vzor svekrev.

Kmen substantiva vzorového je svekry- pův. sṷekrū, měněný ve svekrъv- pův. sṷekruṷ-. Sklonění, ve kterém opět přidáváme příslušné tvary sklonění stsl. svekry, jest toto (na místech tvarů nedoložených jsou čáry):

sing. nom. stsl. svekry

č. svekrev, – -va, -vě, ve

vok. stsl. – –

č. svekrvi

akk. stsl. svekrъvь;

č. svekrev; – -vu, -vi

gen. stsl. svekrъve

č. svekrve; – -vi, -vy, -vě

dat. lok. stsl. svekrъvi; lok. crъkъve

č. svekrvi; – -vě

instr. stsl. svekrъviją

č. svekrv́ú, -viú, -ví; –

du. nom. akk. vok. stsl. – –

č. svekrvi

gen. lok. stsl. – –

č. – –

dat. instr. stsl. – –

č. – –

plur. nom. akk. vok. stsl. svekrъve, -vi

č. svekrve; – -vi, -vy, -vě

gen. stsl. svekrъvъ; – krъvij

č. (svekrev?); – -ví

dat. stsl. krъvьmъ; – svekrъvamъ

č. svekrvem; – -vám, -viem

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).