Kutnach Háj. 453ᵃ, t. 281ᵃ a j., na Horach Kutnách t. 279ᵃ, na horach Cuttnach KolČČ. 13ᵃ (1542), na Horách Kutnách VelKal. 128, Dač. 1, 265 a j., Pal. 4, 1, 168 a j., TomP. 3, 419, t. 4, 21 a j.; – vedle obojího jest ještě podle sklonění složeného Kutná Hora, pravidlem v usu nč.: Kutnáhora TomP. 4, 225, na Kutnou horu Pal. 5, 1, 73, v Kutnouhoru TomP. 3, 385, u Kutnéhory Pal. 4, 2, 476, do Kutnéhory t. 5, 1, 46, z Kutnéhory TomP. 3, 385 a j., u Hory Kutné t. 3, 404, na Kutnéhoře Pal. 5, 1, 38, t. 39, v Kutnéhoře TomP. 3, 421, k Hoře Kutné t. 4, 222 atd., někdy též plur.: na Horách Kutných Pal. 4, 2, 169, t. 548 atd.
kyprý: byl kypr BrigF. 164, jsa kypr a czrſtw Štít. uč. 105ᵃ.
laciný: tak-li jest laczin člověk HusPost. 131ᵃ.
laskavý: adv. łaſkáwě Br. Ezech. 20, 41, t. Gen. 33, 10, t. Ex. 15, 13.
lehký: jemuž všecky věci byly sú lehky HusPost. 163ᵇ; pův. lьgъk-, z kmene základního lьgo-. Z tohoto pochází také adv. lze, nelze, stč. –ě, na př. by bylo lzie utéci AlxM. 2,1, jakež jest nelzie tobě toho naplniti, takeže nelzie by sě co dálo Pass. 293, nelze mi uvěřiti Us. spis. Slovu tomu se nerozumělo, bralo se za praesens slovesa prý lzeti = možnu býti atp., a k tomu pak přidělalo se i part. lzelo, na př. to oboje nelze přemoženo býti Beck. 1, 9 (předml.), zjednat klamem čeho silou nelzelo Ztrac. Ráj 1, 34 Jg. a j.
lstivý: adv. lſtívie HusPost. 168ᵃ, lſtijwie Hrub. 37ᵃ, t. 120ᵇ, t. 263ᵇ.
lživý: adv. lžijwie Hrub. 336ᵃ.
ľubý: jim ač by hřiech lib byl ŠtítBud. 162, co jim lubo Rožmb. 128, což královi lyubo DalC. 83, co j’ tělu lijbo Štít. ř. 34ᵃ, ta věc buď vám luba AlxB. 8, 37.
malý: pak-li ť jest ten příklad mal Pass. 330, David byl maal Štít. ř. 17ᵃ, jsa maal t. 20ᵇ, maal jest dán malým t., trup zieda cuzé úsilé libo malo libo velé Hrad. 107ᵃ.
mdlý: byv silen bude medl Alb. 21ᵃ, sa tak stár a medl t. 43ᵃ, když jsem medl OtcB. 175ᵇ, až stár a mdel budu ŠtítMus. 62ᵇ, člověk jest mdel HusPost. 39ᵃ, člověk jest medl HusHř. 249ᵇ, ižádné mněnie mdly v něm viery neučinilo ŠítMus. 83ᵃ, uzře (part.) mdly některé (včely) BrigF. 84.
měkký: (mák) jest miekek v ústech Mart. 11ᵃ, šlechetnost učiní člověka měkka Štít. Rozb. 145, aby byle měkce ruce ŠtítV. 21.
milostivý: jehož (Krista) žádám svým přátelóm myloſtywa Modl. 38ᵇ, jakž chceš miloſtiwa k sobě boha mieti NRada 1106; adv. miloſtijwie Hrub. 37ᵇ.
milý: bude jemu mil (tak v rkp.) Ol. Prov. 15, 9, jimž byl mijl pokoj Háj. 283ᵃ, mijl Hrub. 283ᵇ, t. 290ᵃ, t. 437ᵇ, HrubPetr. 62, má nám
