80, 4, w nowu ŽWittb. tamt., vyšedše z Babylona o nouie pátého měsiecě Ol. 3. Esdr. 8, 6, na nowu Měſýce Háj. herb. XIIᵃ. Za to je pak výraz souřadný nóv měsiec: po nowu Měſýcy Háj. herb. XIᵃ, po novu měsíci VelJg., a nový měsiec: v soboty a w nouee mieſieczie neomeniis Ol. 2. Par. 2, 4, hod za noweho myeſiecze MamA 30ᵇ. Z nov měsiec vznikla dále spřežka novměsíc: od Nowměſýce do Nowměſýce Br. Isa. 66, 22, w den Nowměſýce tamt. Ez. 46, 1, obět zápalná k now měſýcy t. Num. 28, 14; a vyvinula se též složenina novoměsic: novoměsícům jejím Br. Oze. 2, 11 Jg.
opatrný: kto je opateren ŠtítMus. 97ᵃ, tak jest opateren t. 93ᵇ, má v tom poprávce opateren býti t. 46ᵃ, nebť má býti hospodář opateren t. 25ᵃ, buď opateren t. 4ᵇ a j., súdce buď opateren HusE. 1, 127; buď viec opatren ŠtítOp. 314ᵇ, kto j’ v řeči neopatren Štít. Rozb. 145, ktož své věci jest opatren a bdi ODub. 57, opatren buď ChirB. 39ᵃ; když jest bylo malatstvo opatrno perspicuum Comest. 83ᵇ.
ostrý: že jest (diábel) jemu ostr HusE. 1, 281, slušie ten ostnec twrd učiniti a také oſtr Štít. uč. 99ᵇ, bude oſtr Ol. Sir. 43, 21, (péče) ostřejši by oſtra meče Baw. 62, (bolest) horši oſtra meče t. 101.
pečlivý: zajtřejší den peczliw bude sám sobě HusPost. 24ᵇ.
pilný: syn pilen kázanie byl HusPost. 36ᵃ, pílen t. 79ᵇ, mátě Ježíšova jsúc pílna t. 17ᵇ, máme toho pijlny býti Štít. ř. 27ᵃ, jsú pijlny panie a panny t. 4ᵇ; adv. pijlnye znamenajíc Štít. ř. 157ᵃ, chcem-li pijlnye znamenati t. 120ᵃ.
pitomý: oni ty voly křížem požehnavše pitomy pojěli Pass. 355.
plačtivý, plaččivý: já plačtiv jsem HusE. 1, 336.
plný: tu byl kbel manny pln Comest. 68ᵃ, bieše položeno nádobie plno sliv t. 175ᵇ, jiných pušek máš pyln krám Mast. 200, (mastí) plyn krám jmáte t. 233, (mastí) u mne pln krám jmáte t. 322, by mi dal pln dóm zlata Alb. 23ᵃ, by mi dal pln duom střiebra Ol. Num. 24, 13, pllna sem bolesti Hrad. 54ᵇ, pro mě nebožčíka plna zlobivého skutka Modl. 56ᵃ, teď máš apostola ducha svatého plna HusE. 1, 342, vložili sú jej v koryto plno drahého kořenie Ol. 2. Par. 16, 14, kázal sv. Jiřie v kolo plno ostrých nožiev vsaditi Pass. 227, teď má rucě plnie daróv Hug. 347, vezměte plnye ruce popela Ol. Ex. 9, 8, dnové plny nalezeny budú ŽKlem. 72, 10, (smrt) navieže nás plny traky Vít. 34ᵃ, (bóh dá tobě) domy plny zbožie Comest. 105ᵃ, (sluhy štúdvy) plny nalili HusPost. 17ᵃ, (Václav) plny vlyczye lidí oděných vidieše DalC. 83, (ústa) byla plna czyrwow Alb. 22ᵃ atd.; výrazy adverb.: z-plna, do-plna, v-plně neb u-plně; k u-plně přiděláno pak adj. úplný. Ze rčení, jako je měsiec jest pln, vyvinulo se jednak masc. pln s podřadným gen. měsíce, na př. den plenilunii pln měsíce Partlic Jg., kopání mělo by býti ne na plnu ale na Nowu Měſýce Háj. herb. 12ᵃ, dříví aby neprachnivělo po pln měsíců ať se podtíná Kom. Jg. (pln ustrnulé),
