1861 vytištěno chybně bratř místo bratří), skrze Ottu a Kunráda bratřij ſwá VelKal. 182, vzev bratřj své s sebau Br. Gen. 31, 23, – knyeziu jich odějiu zdravím ŽKlem. 131, 16, knyeziu jich zabili sú t. 77, 64, (naháči) knyezyu haniechu DalC. 90, čsnú knyezy i zákonníky Hrad. 97ᵃ biskupi světie knyezzij Štít. ř. 88ᵃ, kněží i žáky Trist. 13, očistí oltář i kněžj Br. Lev. 16, 33 atd., v jazyku spisovném někdy dosud tak.
Gen. bratřie, kněžie, zúž. -í. Na př. ot tvé bratrsie ApŠ. 14, král počě své bratrzye netbati DalC. 52, (sv. Prokop) pozval sobě jiné bratrzie Hrad. 21ᵇ, prosen ot bratrzie ote všěch Otc. 55ᵃ, všech tří bratrzij KolB. 1519, k domu bratřj Br. Gen. 24, 27 a j.; od svatých pěti bratrzy DalC. 37 může býti zúžením -í m. -ie, nebo spíše flexí pluralovou; – novotvar -ích podle sklonění složeného: těla svatých pěti bratřích DalJ. 43 z rkp. Z; – stud knyezye (gen. obj.) Alb. 91ᵃ, kněžieť kárati nesměji ŠtítV. 227; zúžením a flexí pluralovou -í: brániti knyezý, vdov, sirotkóv Štít. uč. 89ᵇ, židovských knyezij Krist. 76ᵃ, židovských knyezy ML. 90ᵃ, přěd očima knyezyy Pror. 76ᵇ, od kniezij KolA. 1511, kněžj pomazaných Br. Num. 3, 3; – nč. bratří, kněží, s pojetím pluralovým.
Dat. bratří, kněží. Na př. bratrzy méj ŽWittb. 21, 23 a 68, 9, bratrſi méj ŽKlem. 21, 23, též svéj bratrzy radieše Hrad. 17ᵃ, vám i jinéj bratrzy t. 20ᵇ, všiej bratrzy DalC. 53, svéj bratrzy Pass. 331, k jiným bratrzi ODub. 68, k svým bratrzij Ol. Ex. 2, 11, zvěstujte bratrzi mým Koř. Mat. 28, 10, statečným bratří List Žižk. (Výbor 2, 282); –žse knyezij Krist. 68ᵃ, aby sě knyezij ukázal Štít. ř. 87ᵇ, aby knyezý nevěřili Štít. uč. 112ᵇ, faráři mohú jiným knyezy dáti moc nad svú osadú Štít. uč. 13lᵇ, (Ježíš) nekázal k jednomu (t. knězi jíti), ale ke knyezy Alb. 74ᵃ, neslušalo jemu (Davidovi) jiesti, jedne samým knyezi solis sacerdotibus Koř. Mat. 28, 10; – novotvary s flexí dualovou a pluralovou –íma, -ím: povieš Sodochovi a Abiatarovi knyezzyma Ol. 2. Reg. 15, 35; bratrzim podoben Koř. Žid. 2, 17, jiným bratrzym Otc. 332ᵇ, milým bratřím a sestrám Hus (Výb. 2, 221), všem bratřím DalJ. 46 J, bratrzim KolB. 1521, bratrzijem t. 1519, řekl bratřjm svým Br. Gen. 31, 46 a j.; ke kniezzim Kruml. 199ᵃ, pocta kniezijm a ženám Pr. pr. 248, kniezim našim Lobk. 130ᵇ, kněžím desátky ŠtítV. 96, desátky kněžím Kom. Jg. atd.;– nč. bratřím, kněžím, s flexí pluralovou.
Lok. bratří, kněží. Na př. v křivé bratrzij Štít. ř. 19ᵃ, w knyezy jeho in sacerdotibus ŽWittb. 98, 6 a ŽKlem. t.; – novotvar s flexí pluralovou –ích: w bratrzych Otc. 70ᵇ; – nč. s flexí touž: bratřích, kněžích.
Instr. hratřú, kněžú, -iú, -í. Na př. (Bracislav) jě sě (s) strýčenú bratrzyu vaditi DalC. 53, (Bracislav) sě s bratrzy snide t., s svú bratrzy Hrad. 24ᵇ, kázav jemu přěd bratrzy státi t. 18ᵃ, s jich bratrzyy Pror. 91ᵃ, mezi faráři a mezi bratrſij sv. Dominika Štít. ř. 87ᵇ, s bratrzy svými Pulk. 56ᵃ, mezi všemi bratrzy Otc. 71ᵃ, mezi svými bratrzy Orl. 62ᵇ,
