vymítaním vlhkostí z prsův, vezmi dragantumcizojazyčný text, galbanumcizojazyčný text, každého 15 zrn ječných ztíží aneb v vajci daj mu vypiti. Mají-li pak děti nevolné těsné dýchání, lněné semeno ztluc na prách, směs s medem, dávaj mu jí často jísti.
Nezažití, tracení, nechut
Nezažití přichází dětem od zbytečného mléka, jehož ony zažiti nemohou, a zvláště když zlé jest a dítě žaloudek vlhký i mdlý má.
Chůva pořádně chovati se má. Dítě má pořádně ssáti, což by zažiti mohlo. Mléko také má se vopraviti. Též i toho šetřiti sluší, jestli to říhání kyselé neb což z hrdla ven skáče žluté a hořké. Toho tracení a nechuti vuoně jestli kyselá (praví Avicena), tehdy dítěti má se dáti trochu hřebíčku tlučeného s kutnovou neb gdúlovou mízkou, aneb daj mu 10 zrn ječných ztíží prachu z polní máty, s siropem, majoranových pupencuov aneb dole psané lektvaře, lískového vořecha zvící, před jídlem puol hodiny. Vezmi dřeva aloes, mastix, každého půl kventíku, dubových kulek 10 zrn ječných ztíží a s ruožovým siropem udělaj z toho lektvař.
Na žaludek učiň mu flastr takový: Vezmi mastix, trnkovou mízku, dubovú kulku, bílé kadidlo a dobře usušeného chleba, směs spolu s ruožovým olejem, když potřeba toho jest, učiň flastr, polož dítěti jako pavézku na důlek prsní.
Když pak tracení neb vejvratek hořký jest a žlutý, daj dítěti siropu s agrestu neb z kuten aneb z těchto níže psaných syrečkův jeden neb půl, jimž v apatéce říkají trochisci, v ruožovém siropu rozdělaný. Vezmi červené ruože, pálené slonové kosti, každého lot, gales 1 kventík, žlutého agštejnu 15 zrn ječných ztíží, ztluc na prach, což sluší tlouci, učiň z toho široké koláčky s ruožovou vodou, aby jeden vážil kventík, takový syrček jeden rozdělaj ruožovou vodou a olejem jako flastr, polož dítěti na jeho žaloudek. A když mléko dítěti vzhůru skáče po ssání, vezmi ruožový sirop, dítěti prvé ho, než bude ssáti, v ustka nemnoho daj.
Když pak děti nevolný duch mají, tehdy prachu polní máty, 20 ječných zrn ztíží, s jedním lotem siropu svrchu psaného směs a dítěti před ssáním na prstě daj.
O červích a škrkavkách i bolení v břiše
Bolení v životě a zření dětinském někdy od žrání neb od červuov přichází, proti tomu sluší jim teplé šaty na život klásti a na bříško je nachylovati, tak zajisté bolení se uklade a přestane.
Pakli to od červův neb škrkavek přichází, tehdy dětem zření činí
