Metlinger, Bartoloměj: Náramně užitečná zpráva, kterak vnově zrození děti chovány i vychovány býti mají…

Olomouc: Milichthaler, Bedřich, 1588. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 54 S 841, M8v–R1r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

Vznik edice byl částečně podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

olejem, na mast s bílým voskem činěným, též i přední stranu hlavy mazati, když děti dávno před tím vstaly.

O vlhkostech dětem z uší tekoucích

Tečení z uší od zbytečných vlhkostí hlavy přichází, proti tomu má z bavlny jako čípek udělajíc v uši strkati, což vlhkost k sobě přitáhne. A když více ten tok vysušiti chce, tehdy rozpusť aloun v trochu vína, v tom bavlnu vomáčeje, do uší vkládaj. Když pak vlhkost z uší teče jako z vředu, vkrop v uši tři krůpěje břečky medové a nachyl dítěte, ať zase ven teče a táhne se. Toho medu vpusť mu tam dvakrát neb třikrát, dotud, až sám čistý ven zase poteče. Potom rozdělaj v vodě myru, dubovou kulku, na prach ztlučenou, přičiň k tomu vína, vpusť 3 krůpě do uší. Lékařství ušní má se pouštěti poněkud teplé do uší. Ale k očima trochu studené náleží.

Tato i k ní podobné jiné případnosti obecně s přibejváním věku samy pomíjejí.

Votok a bolení očí

Votok a bolení očí dětem od toku hlavy přichází. Jestli z horkosti, tehdy oko jest červené, pakli z studenosti, oko bílé a ne červené jest.

Přichází-li z horkosti, vezmi ruožové vody, bobového květu vody, bukvicové, směs spolu jednostajně, v tom vomáčej šátek, klaď dítěti na oči. Vezmi maličko kafru, rozdělaj jej s ženským mlékem a na noc dítěti krůpku do jedné chřípě vpusť. Chovaj dítě v tmě a daj mu mnoho spáti.

Pakli jest votok z studenosti, vezmi vlaského kopru vodu, bukvicovou vodu, jednostajně spolu směs, v tom šátek vomáčeje, dítěti na oči přikládaj. Rozdělaj ambru s ženským mlékem a dítěti na noc do jedné chřípě krůpi vpusť.

O zubích

Zuby některých dětem lehce jdou a s malou bolestí. Ty obyčejně jim zase vypadají. Pakli zuby těžce a s velikú bolestí přicházejí, tím pevnější a stálejší bývají. Také času podletního, potom letního zuby lehčejí vycházejí a najtíže času zimního.

Když zuby řezati se chtějí, rozličné neřesti na děti přicházejí, jako votok při dásních a hrdlu, rádi se lámí a bývají nemocní.

Když dásničky loupiti se počínají, má je solí a medem potírati, nebo to bolest jim odjímá a dásně zmocňuje. A když již zoubky ven vyjdou, nechaj jimi žvejká fík nebo vlhké lékořicové dřevíčko. A když jim špičky zubův ruosti chtějí, tehdy rádi často kousati žádají. Šetřiti jich sluší, aby nic tvrdého nežvejkaly.

Dásně jejich mozkem zaječím,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).