Is1 Počínají sě knihy Izaiášovy. Prvá kapitola
Is1,1 Viděnie Izaiášovo, syna Amos, jejžto jest viděl o domu judském a o Jeruzalémi za dní Oziášě, Joathana, Achaza a Ezechiášě, králóv judských. Is1,2 Slyšte nebesa a očima pozoruj země, neb hospodin mluvil jest: Syny sem vzchoval a povýšil, a oni pak pohrdali mnú. Is1,3 Poznal vuol vládařě svého a osel jesle pána svého. Ale izrahelský lid nepoznal mne jest a lid muoj neurozuměl. Is1,4 Běda lidu hřiešnému, lidu těžkému nepravostí, plemeni nešlechetnému, synóm šeředným, opustili sú hospodina, poskvrnili sú svatého izrahelského, vzdálili sú sě zasě. Is1,5 Proněžto biti budú, vy viece sě pokušujíc o hýření? Všeliká hlava nemocna a všeliké srdce truchlo. Is1,6 Od paty nožné a až do vrchu nýnie v něm zdravie. Rána a jiezva a raněnie oteklé nýnie zavázáno, ani léčeno lékařstvím, ani pomazáno olejem. Is1,7 Země vašě pusta a města vašě zažžena ohněm. Vlast vaši přěd vámi cizí sežžhú a opuščena bude jako pohubením nepřátelským. Is1,8 A opuščena bude dci sionská jako stánek u vinnici a jako chalupa v dynnéj zahradě a jako město, ježto pohubeno jest. Is1,9 A byl li by hospodin neostavil nám plemene, jako to město Sodoma byli bychme. A jako Gomora podobni bychme byli. Is1,10 Slyšte slovo božie, kniežata sodomská, ušima pozorujte zákona boha vašeho, lidé Gomorščí. Is1,11 K čemu mi množstvie obětí vašich? praví hospodin: Pln sem žžené oběti skopcové a tuku tučných věcí. A krve telcóv a beranóv a kozlóv sem nechtěl. Is1,12 A když ste přichodili přěd obličej muoj, kto jest potřěboval
