O letořě kalostudnosti
Kalostudnost jest divná letora a mezi jinými letorami najmdlejšie a najhoršie. A pravie o nie mistři, že jest neužitečná a beze všie ctnosti. A die o nie Alexander, že kalostudný jest črný a bledý a má vlasy črné. A to proto, neb má krev črnú a hustú a tvrdé vlasy. A čímž sě najviec opie, tiem jest viece bled a mdlejí, neb přirozenie mdlé má. A jest velmi závistivý a nečistý, žádného nemiluje, ale všecky potupuje, sám sě nad jiné velebě řečí i skutkem. Dlúho hněv na svém srdci má, sváry jedná. Co zlého učiní, z toho a tiem sě chlubí. Lakomstvo vždy miluje. Jest také smuten často a řiedko jest vesel. Nerad sě směje, pakli sě zasměje, ale ne s pravú věrú. A chodí, svěsě hlavu. Smuten jest z cizieho ščěstie. Nerad dává almužny, neb jest lakomec. Pro skúpost sám ve zlých šatech chodí. Nevěří nižádnému. Jest skúpý, a protož žádá cizie mieti. Jest nemilostivý a lásky nemá a nerad s lidmi kvasí. Jest strašlivý, neb nemá v sobě rozkošné krve a črvené. Jest pln cti a nevěry. Nemá cti ani dobrých nravóv. A také řiedký jest, vnitř dobřě zdráv, neb jim obecně dech smrdí. Jest falešný, neb sě před lidmi dobrým a sprostným ukazuje, a nenie jím, a tak jest pokrytel. Jest barvy blatné, jest lichevník a svárlivý. Jest horlivý a hněvivý, nebo má velikú žluč a malé slezeno. A což komu dá, nedá vesele.
A móž kalostudný poznán býti postavú aneb tvářností, jest li huben a črný. Druhé jest li obyčeji hrubý, závistivý a smutný. Aneb jest li suchý a nízký a jest li k tomu črn a jest li hrubého rozumu a zlé paměti. Málo žádá smilstva a málo móž učiniti. A bývá neduživý na podzimě.
Vodokrevnost ta letora
Vodokrevný móž poznán býti také trojím obyčejem. Najprv tvářností, že jest v osobu tlustý, z bělosti, neb vodokrevný každý postavú jest bielé barvy a tlustý na tváři a jako bledý, anebo jest li tlustý a krátký.
