O času léta
Každá letora po času sě tiehne, neb kterého měsiecě aneb času počne sě dietě, toho letoru přijme. A jsú čtyři čésti léta, totíš podletie, léto, podzimie a zima. A o tom jest dosti rozumně napřed psáno.
O miestu etc.cizojazyčný text
O miestu bylo by mnoho praviti. Neb některé miesto jest horké, suché, mokré a studené, v Múřeníniech a Vlašiech, mokré v Němciech, studené u Polště a suché v Čechách. A protož jsú Čechové opilí a hrdinní. Ješče viece, který kraj sedí nahořě, ten jest sušší, který vdole, ten vlažnější. Který na bahně, ten mokrý. Který mezi horami, ten studenější. A podlé těch krajóv děti rozličny sě rodie. Ščastné, myslivé, múdré a udatné. A to znamenaj, že v jednom kraji jsú mnohá zvieřata, ješto v druhém jich nenie. U Vlašiech fíkóv dosti a v Čechách pléšek, v Indí dosti slonóv a v Čechách jelenóv. Za mořem peř roste a v Čechách hrách. Přičiň k tomu rozumu.
O nebeských okrotách
Osm okrot tvářnost zpósobují, že bude myslivý nebo hebký. Nebo dušě všecky moci přijímá od nebeských okrot. Od prvého nebe přijímá hbitie a hýbanie, a najviec od okroty hvězdové, kteráž tváři dělí všech národóv. Druhá jest okrota Hladoletova, od té dušě přijme rozum. Potom okrota Králemocova přidává jie velikosti a ščedrosti. Okrota Smrtonošova dává vtipnost. Slunečná neb Sluncova okrota dává smysl a pamět. Okrota Ctitelova dává žádost. Dobropánova okrota dává rozkoš a radost. Měsiecova neb Měsiecnářova okrota dává hýbanie, počátek živnosti neb živosti. Protož když sě siemě zsědne suchostí a studeností Hladoletovú, ihned přijme od něho moc chvějepotnú a hnutov přirozenie. Neb Hladolet najprvnieho měsiece zpósobuje to jisté siemě. A tu kraluje Hladolet cělý měsiec, totíš svú mocí zpósobuje. Otázka: Řekl by někto, co tu má činiti Hladolet? Odpoviedám podlé písma mistra Ptolomeova, že jest to tak zpósobeno od prvého počátka, totíš od Boha, velikým pořádenstvím, jenž jest každé věci zvláštnie moci pójčil podlé jejieho přirozenie. Druhý měsiec, totíš Králemoc, zpósobuje, jenž zárodětu naplní mokrostí a posílí svú mokrostí podlé božieho ustavenie. Třetí měsiec přijda Smrtonoš, svú horkostí a suchostí zrovná ruozno nohy a rucě od boka a hlavu od prsí. Čtvrtý měsiec Slunce zpósobí srdce a osrdie, kakžkoli srdce sě jest prvé urodilo, a od srdcě údy všichny vyndú. Neb vedlé řeči Aristotilešovy srdce jest najprv živo a naposledy umře. Pátého měsiecě Ctitel zpósobí uši, chřiepie, cecky a prsty. Šestého měsiece Dobropán
