Hemming, Mikuláš: Mikuláše Hemminga umění kazatelské

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII F 40, 1r–51v. Editor Fuková, Irena. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

napřed nedaleko ukázáno.

Když to již potom konati budeš, tehdy toto čtvero hned opět vstříc vyjde: 1. příčina, 2. věc, jakáž sama v sobě jest, 3. utvrzení jí, 4. zavírka. Příčinať se sama ukáže neb někdoť ji přinese. Věc musíš rozšířiti a rozmnožiti a těmi i oněmi slovy i figurami ji předložiti. Utvrzení má býti tím, o čemž již povědíno, kdež tohoto dvého následuje: 1. stupně, 2. figury.

Stupeň aby od nižších a málo vážnějších věcí vždy k vyšším šel až k největším, sic jinák jak síť zmizí tvé napomínaní.

Figura. Aby netoliko hnutí srdce ukázal a rukou také, ale i řeč aby byla jadrná, aby přímo až v srdce posluchačů šla a potom hned jako v nějaké kleště srdce pojala. Tu místo své mají figury rhetoričské interrogatio, subiectio, exclamatio, admiratio, dubitatio, occupatio, hipothiposis, dialogismoscizojazyčný text a jiné. Zavírka toho nepotřebuje zvláštních a nových regulí, ale tak má činěna býti jako i ona, o kteréž viz supracizojazyčný text. Ale aby užitek těchto regulí vidín býti mohl, jediný příklad ukáži.

Příklad kázaní radu dávajícího

(Příčina.) Že vidím mnohé nedbanlivé býti k slýchaní slova božího, (věc:) uložil sem vás kratičce vzbuditi k zamilování učení nebeského, jímž bychme ponuknuti byli ku poslouchání pilnějšímu i k zachování jeho, neb jest nám s nebe přineseno, (hnutí mysli) jak jest lítostivá věc, když lidé tak sou zapomínající na své spasení, aby se dali k němu nabízeti, k čemuž by měli sami od sebe chtiví býti (potřeba). Taková jest veliká obutost myslí našich, že nic téměř věcí božích chápati nemůžeme. Zdaž kdo z lidí srozuměti tomu může, jaká by byla vůle boží, leč kdo se tomu naučí z jeho slova? Poněvadž moudrost světa nic není, než jakž dí svatý Pavel, bláznovství před Bohem. Nemůž tedy to nijakž býti, abychme se Boha doptávali, dokudž bláznovství svého těla bychme následovali (potřeba; rozkaz:) Spatřuje se to, že z našich myslí vymřel rozkaz boží, jehožto slova tato jsou: Tentoť jest můj nejmilejší Syn, jeho poslouchejte. Tolikéž sám boží Syn to chce míti od svých oučastníkův pravě: Ovce mé hlas můj slyší. Z toho toto půjde, že kdož pohrdají hlasem Kristovým, jenž vzní skrze služebníky, že nejsou jeho ovce.

Duch svatý také hlasem proroků a apoštolů k zákonu a svědectví ponoukal. Kdo si ty ten, že vzkazem věčného Otce pohrzíš? Jaký si, že na

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).