Čtvrté. Tak všecko spořádati, aby snadně měl přístup k druhému artikuli neb kázaní. Jako když by již vysvětlil artikul napřed připomenutý, že žádný nemůže svou mocí zákonu božímu dosti učiniti. (1. Artikulí obnovení). Kdo se bude moci chlubiti, že zákonu božímu dosti učiniti by mohl? (2. Důvody připomeň.) Poněvadž netoliko zkušení tomu odpírá, přirození svědčí. Písma zde i onde světlými svědectvími tomu odpírají, ale nadto i obět Syna božího to ukazuje. (Připojení.) Protož tedy artikul tento učí nás všecky znáti naši nemožnost, hřích a žádné spravedlnosti že nemáme, odpírá u sebe spravedlivým a vede, abychom poznajíce Krista, k němu se utekli. (Přistup k dalším věcem), což nám v evangelium se pokládá, o čemž hned bude praveno.
O kázaních, kteráž v sobě napomínaní zdržují {O druhém rozdíle kázaní, jenž slove}marginální přípisek soudobou rukou paraenoticumcizojazyčný text
Poněvadž již o prvním rozdílu v kázaních, jenž učicí slove, jakž mohlo býti, tak povědíno jest. Již nyní o druhém rozdílu, jenž slove napomínající kázaní, má býti mluveno. O kterémžto, když se ho tak často jako onoho prvního neužívá, kratičce povím, a často k onomu připojováno bývá.
Jestiť pak kázaní napomínající to, jímž nětco radíme nebo odvozujeme od nětčeho aneb potěšujeme aneb tresceme. To tedy (jakž vidíš) bude míti tři částky, totiž 1. radící, 2. potěšující a 3. trescící, o nichž pořádně toto povím:
1. Co bylo?
2. Jak má ho býti hledáno?
3. Kterak činěno býti má?
K čemuž i příklady ukáži, aby regulím snáze srozumíno býti mohlo.
Kázaní radicí
1. Kázaní radicí jest řeč, kteroužto radíme, aby nětco 2. učiněno bylo neb snešeno neb opuštěno. Artikulové aby v takovém kázaní nalezeni býti mohli, musí šetříno býti těchto věcí. 1. Že ta pře jest potřebná. 2. Rozkaz jest. 3. Na povolání toto sluší. 4. Užitek obecný i zvláštní. 5. Důstojnost osoby i té věci tomu chce. K tomu bráti příklady staré, nové, křesťanské i pohanské. Tolikéž podobenství přípovídky. Toho všeho dovozovati, ozdobovati, tak jakž teď napřed
