O učicím způsobu, jenž slove methodus diaereticacizojazyčný text
Ačkoli o této formě v knihách dialektických světle vypsáno jest, však užitečné jest to nyní v summě připomenouti počátečním kazatelům, neumějícím prvé těchto věcí. Tou příčinou summu a artikule této formy předložím a za tím, kterak to bráno k užívání býti má, ukáži.
Částky hlavní formy této jsou:
Věci
1. vysvětlení,
2. rozdělení na díly,
3. příčiny,
4. skutky,
5. užívaní zlé neb dobré,
6. odpornosti neb čelící proti tomu.
O vysvětlení
Vysvětlování věcí některá sou náše, a některá nepřátel a odporníků. Onano že pravá sou, ukážeme, dovedeme, důvody ohradíme. Tato zlá a falešná přemůžeme a pryč zapudíme. V jednom každém opět vysvětlování takovém zvláštní jest způsob. Ale o prvním napřed povím. Vysvětlování to, kteréž pobožný kazatel i právě, i nepochybně má postaviti, musí míti čtyři částky: 1. vyložení, 2. příčinu jeho, 3. pojištění, 4. obsažení.
1. Vyložení jest řeč, skrze níž vynášíme vysvětlení své o věci některé světlými a zřetedlnými slovy. Jest pak definicí theologičská dvoje: I. kratičké, II. rozšířené. Ono přestává na tom, když obecnou věc býti praví a rozdíl její. Toto vyčítá původ, případnosti, okolo stojící věci také někdy připojí.
2. Příčina jest prozkušení definicí.
3. Pojištění jest, kterým potvrzujeme aneb vysvětlujeme příčinu neb nějakými příklady, aneb jiným obyčejem.
4. Obsažení jest kratičké opětování vyložení příčiny, pojištění a toho zavření. Ale což povědíno jest o příčině a o pojištění, ne tak s prosta má tomu rozumíno býti, aby neměla víc než jediná býti položena příčina nebo i pojištění, ale více toho může položeno býti,
