[236v]číslo strany rukopisu[2068]Živé záhlaví po slově Pražan pokračuje na f. 237r:[U]O obležení Vyšehradu od Pražan a vyhledávání pokoje při králi Zikmundovi.; Zyg- {Hora Psář za svatým[2070] Pankrácím[2071].}marginální přípisek mladší rukou; * svatým: S.Pankrácím: Pangracým a s žoldnéři v údolí vinic vstupuje nahoru z Psář, za svatým Pankrácím[2072]Pankrácím: Pangracym s svými stany a búdami položili se, příkopy učinivše od svatého[2073]svatého: So. Pankrácí[2074]Pankrácí: Pangracy až do stanův panských a až do potůčku Psář, a pana Záviše, kterýžto s některými Žateckými[2075]Žateckými: -cz- a Lounskými pod horu od svatého[2076]svatého: So. Karla sstupuje[2077]sstupuje: ſ stupuge dolův ležali a velmi výborně ohradili. A tak ze všech stran byli Vyšehradští souženi[2078]souženi: -ij, že žádnou silnicí ani skrze vozy, ani skrze pěší špíže jim nemohla nesena ani vezena po zemi býti. A Pražská obec je obojího pohlaví na každý den s kněžími, s tělem Božím, s monstrancí zdviženou na dřevě navštěvovali sou. Pro kteroužto věc Vyšehradští nemálo souce přestrašeni, k králi Zikmundovi[2079]Zikmundovi: Zyk- poslali sou, aby je špíží opatřil, nebo špíže velmi rychle míti nebudou, a že nejsou špíží dobře opatření. Kterýžto král z vysokého svého ducha [433]číslo strany edicejim v hojnosti[2080]hojnosti: -tij špíže dodati a Pražské z pole sehnati slíbil. Ovšem v skutku za pět neděl nic k obraně jich neučinil jest. Pro kteroužto věc jako za tři neděle přinuceni jsou jako koně jísti. A však[2081]však: A wſſak na svatého[2082]svatého: S. Františka[2083]Františka: ff- 24 vsí s mnohými ženami[2084]slovo přepsáno a dítkami v kraji Boleslavském s svými Uhry k hrůze ukrutně[2085]ukrutně: -tt- spálil jest. A potom 10. dne měsíce října některé žatecké[2086]žatecké: -cz- vozy u Žatče[2087]Žatče: -cz- pobral jest[2088]jest: gt. Ale ihned[2089]ihned: y hned 24. dne, když se k Žatči[2090]Žatči: -cž- přibližoval, znamenitou škodu spravedlivým Božím soudem mrzce na svých Uhřích vzal jest[2091]jest: gt. A navrátiv se s škodou do Loun a do Slaného, do Litoměřic[2092]Litoměřic: Ly-, skrze Louny do Slaného a z[em]z] s Slaného do Litoměřic[2093]Litoměřic: Ly- vláčel se sem i tam, a mnohými posly nabádán jsa, aby nemeškal svým žoldnéřům na Vyšehrad špíže dodati. {Vyšehradští, když jim král Zikmund[2094] špíže poslati nemohl, za 3 neděle[2095] koňské maso[2096] jedli.}marginální přípisek mladší rukou; * Zikmund: Zygmūdzapsáno značkoumaso: masſo Neb již nic jiného než maso[2097]maso: Maſso z svých koní jedli, kterýmižto koňmi[2098]koňmi: konmi jako za tři neděle místo zvěřiny, více sobě vážíce přízeň[2099]přízeň: -ň královskou nežli své vlastní zdraví, lačný žaludek svůj sytili. A tak opět i opět prosili sou, aby jim pomoc dal, že musejí z hradu s hanbou sstoupiti[2100]sstoupiti: sſ-. Kterýžto jako prvé odpověděl jim, aby ještě málo potrpěli, že poslal pro lid a že v krátkém času[2101]nejisté čtení: -u/-e chce hojné špíže, buď Pražanům libo, nebo nelibo, jim po vodě Vltavě[2102]Vltavě: Wlthawie na ostrov pod Vyšehradem v hojnosti[2103]hojnosti: -ij postaviti. {Král Zikmund[2104] do Berouna přijel.}marginální přípisek mladší rukou; * Zikmund: Zygmund A tak vzav mnoho lodí od Litoměřic[2105]Litoměřic: Ly- a je na vozích dovezl do Berouna, a tu s svým lidem vesele přijel jest, způsobiv mnoho vozův a s špíží obtížených. Však toho Pražan tajno nebylo, kteřížto ihned[2106]ihned: yhned řeku Vltavu[2107]Vltavu: Wlthawů železem okovanými[en]okovanými] okowanym[2108]Goll; nejisté čtení zakončení slova sloupy nad ostrovem zavřeli pod Vyšehrad, tak že žádná lodí svobodně dolův sstoupiti[2109]sstoupiti: sſ- bez otevření [nemohla]text doplněný editorem[2110]Goll. I ovšem také místo ostrova ohradivše, na něm dvě jizbě[2111]jizbě: Gizbie zdvihli sou, sruby učinivše