[234v]číslo strany rukopisu {Kališníky.[1961]}marginální přípisek mladší rukou; * Marginální poznámku lze hodnotit i jako přípisek do textu. i kněze, kteřížto při svých osadních farách[1962]farách: ff- ovce své věrně slovem Božím a rozdáváním těla a krve Kristovy[1963]Kristovy: -y- pod [427]číslo strany ediceobojí způsobou krmili a pásli jsou, násilím z jich dvorův a kostelův, když mše sloužili, ornáty na nich trhajíce, jímali a svázané do Hradiště Tábora vodili jsou. A tak lid, nemaje kněží věrných, přistupovali k nim, i pochopil jest strach všecky kněží v zemi obývající, kteříž nechtěli Táborských bludův povoliti, tak že věrní kněží a faráři[1964]faráři: ff- pod obojí způsobou lidu rozdávajíce, do Prahy utekli jsou, {Pleticháři a modláři.}marginální přípisek mladší rukou ale nevěrní a protivní předpověděnému rozdávání k Horám, Litoměřic, do Kouřimě, do Limburka[1965]Limburka: Ly-, do Kolína, do Brodu, do Budějovic a do jiných měst hrazených utíkali sou. Kterážto města jich rouhání a bludům nebyla povolná, tak že v Budějovicích tolik bylo kněží[1966]zapsáno a škrtnuto slovo protiwnych příchozích, že toliko po jednom groši k obci davše, k obraně města dali 11 kop[1967]zapsáno zkratkou grošův[1968]zapsáno zkratkou. {Křišťan[1969], farář[1970] u svatého[1971] Michala.}marginální přípisek mladší rukou; * Křišťan: Kržiſſtánfarář: Farařsvatého: So. A z Prahy všickni přijímání[ek]přijímaní] przigimali[1972]Goll z kalicha protivní z doktorův práv, duchovní, lékařství a z mistrův umění svobodného, jako také prelátův, farářův[1973]farářův: ff-, kněží, mnichův s protivníky vyšlo množství kromě jednoho toliko faráře[1974]faráře: ff- od[1975]slovo nadepsáno nad řádkem svatého[1976]svatého: So. Michala, mistra Křišťana[1977]Křišťana: Kržiſſtana, jednoho u svatého[1978]svatého: So. Apolináriše[1979]Apolináriše: Apollinarziſſe kanovníka, kněze Petra, v Praze zůstalých. A protož příchozí kněží do Prahy, kteříž pod obojí způsobou rozdávali sou, osedli jsou všecky kostely[1980]kostely: -li farářské[1981]farářské: ff- vyběhlých. A tak v zemi za mnoho mil nebyl vidín kněz, jenž by svátostmi lidu posloužil. Táborští jízdní a pěší s jich kněžími po království vláčíce se sem i tam, protivníky nepovolující jich bludům, statky i životy pálili, hrady, tvrze, ačkoli někteří nedobytí se zdáli, v krátkém času šturmem dobývali sou. O kterých níže plněji bude povědíno. A kněz chodě před nimi s tělem Pána Krista[1982]Krista: -y- v monstrancí dřevěnné i postavenému na holi, kterýžto kněz s jinými kněžími k prospěšnému bojování zemany oděné zbrojí a jiného lidu kabátníkův[1983]kabátníkův: -tt- popouzeli řkouce, že Pán poddá vám každé místo, na kterémž noha vaše tlačiti bude. Neb psáno v žaltáři: Ještě maličko a nebude hříšníka, budeš[1984]budeš: -ß hledati a nenalezneš, ale tiší děditi budou zemi a kochati se budou v hojnosti pokoje. Nazývajíce bratry sedláky, kteříž lidi jako psi vší zvěři lesní ukrutnější radostně mordovali, [428]číslo strany edicepravíce, že tak vůli Boží plní a že jsou andělé Kristovi[1985]Kristovi: -y-, rytíři poslaní na pomstu křivdy Kristovy[1986]Kristovy: -y- a svatých mučedlníkův, a tak aby plevu cepami a věječnou[1987]věječnou: Wiegecžnau od pšenice odrazili, od humna církve Kristovy[1988]Kristovy: -y- odvrhli[1989]Goll: odvezli a shladili.
Ale král toho času lidu nemaje, jako bez smysla na Horách
