zů[66]číslo strany tiskustává, většinou však z jazyka živého ustupuje; drží se tu jenom v několika rčeních ustrnulých, zvláště ve vazbách takových, kde předložka nebo přívlastek význam instrumentalový naznačují; koncovky nové -mi, -ami mění se pak dále v -ma, ama, -oma.
Pastrn. 95 uvodí z Pauliny-Tótha slc.: za vojáci, so svojimi pomocníci; nom. pl. vzatý za instr.
Měna kvantity kmenové ve vzoru tomto.
41.1. O dloužení slabiky kmenové v pl. gen. tvarů bez -óv, na př. čas-čás slc. čias, slc. raz-ráz, chod. oblak- do voblák viz nahoře § 37.
2. Některá jednoslabičná substantiva, mající samohlásku dlouhou, krátí ji v pádech, kde jsou tvaru víceslabičného. Na př. stč. dóm, duom nč. dům a gen. domu, pl. nom. domy, domové, du. dat. instr. domoma atd. Krácení toto zejména při jistých substantivech je ustáleno; odchylky, které se tu vyskytují, vysvětlují se analogií. Poučný toho příklad je v pás gen. pasu a dial. (zlin.) pásu: slovo to je staženo z pojasъ, má tedy délku etymologickou, ale krátí se přece; v nář. zlin. jest ovšem gen. dopásu BartD. 9, a tu by se mohla délka brániti jako náležitá; ale v témž nářečí říká se poďme za pasy BartD. t., a to lze vysvětliti jen tak: bylo i v nář. zlin., pás-pasu atd., z toho zůstalo -a- ve rčení ustáleném za pasy, jinde pak pronikla odchylka analogií pás-pásu atd.
Zkráceno pak jest á- a, srov. Dobr. Lehrg.² 192, na př.:
hrách-hrachu atd., hrachu Háj. herb. 275ᵃ a j.; odchylkou: hráchu Háj. herb. 102ᵃ, chod. 57, podle nom.;–
Ján, Jan v. zde doleji č. 3;–
mráz-mrazu atd.; odchylkou mrázu, mrázem BartD. 9 (zlin.);–
pan, pan v. zde doleji č. 3; –
pás-pasu atd., pás Br. Jer. 5, 27, do paſu t. Ezech. 47, 3, paſem t. Lev. 8, 7 a Isa. 22, 21 atd., Dobr. 1. c. a Us.; odchylkou: pas chod. 56 (podle gen. pasu atd.) a do pásu BartD. 9 (zlin., podle nom. pás, v. nahoře);–
práh-prahu atd.; odchyl.: prah, prah svůj podle prahu mého Br. Ezech. 48, 8, a práhu chod. 57.–
Zkrácení é, ie (í) v e, ě (Dobr. Lehrg.² 192):
chléb-chleba atd., chléb Ben. 1. Reg. 21, 4 a j., kus chleba t. 2, 36 a j.; chléb Br. 37, 21, chleba t., chlebem t. Lament. 5, 7; nč. usus spisovný má chléb, ob. také chleb, chleb chod. 56; odchylkou: bez chléba BílD. 23, chlébůw BílQ. 2,162 a j.;–