mu[76]číslo strany tiskurzienyny Otc. 118ᵃ, murzeniny Comest. 54ᵇ, murženyny KabK. 7ᵇ, – gen. od murzenin- (na konci rasura) t. 191ᵃ,– dat. proti murzeninom t. 170ᵃ;– příklad pro tvar múřan- není znám;– nč. pak jest sg. mouřenín, gen. -ína atd., pl. -ínové, gen. -ínův atd. Není pochyby, že múřěnín je původem svým téhož druhu jako zeměnín atp.; ale sklonění vyvinulo se při něm jinak, než při tomto; příčinou bylo myslím to, že slovo základní múr- nebylo zde tak na jevě, jako je na př. země v zeměnín, dvór ve dvořěnín, město v měščěnín atd.; proto odtrhlo se múřěnín od substantiv těchto ostatních, a tu zachovalo koncovku -ín veskrze a dosud, kdežto substantiva ostatní ji mají jen v sing. a du. a jen v době staré.
Vedle múřěnín bylo také muřín; o tom v. doleji § 49 č. 3.
Subst. křesťan, ve znění starším krestian, nemá přípony -(j)an- (z krest-jan- bylo by vzniklo stč. křeščan nč. křešťan). Slovo to je původu cizího, z lat. christianus. Je však schopno přehlásky jako zeḿan-, a proto má ve sklonění mnohé tvary shodné se vzorem tímto. Srov. I. str. 132. Sklonění jeho jest: sg. nom. krestian, creſtian HomOp. 152ᵃ; křesťan věrný krzeſtan Pass. 435 a j.;– vok. křestěne nedoložen, bez přehl.: tak milý krzieſtiane náději máš HusW. 97ᵇ;– gen. akk. křesťana, krzeſtiana NRada 1282;– dat. křesťanu, protiv krzeſtyanu Štít. uč. 87ᵃ;– lok. křestěně nedoložen, křesťanu Us.;– instr. křesťanem, bych nebyl krzeſtanem Pass. 361;– du. křesťany, dva krzeſtani napsavše list schovali Pass. 365;– pl. nom. křestěné, kreſtene CisMnich. 98ᵃ, tuž jʼho pobřebli krsezztyene ApŠ. 114, krzeſtyene sě řítichu Pass. 345, krzeſtyene t. 283, t. 346, t. 460 a j., krzeſtyene pamatují Štít. uč. 87ᵃ, jen jménem krzyeſtyenee jste Štít. ř. 185ᵃ; bez přehl.: tu bydlé krzeſtane Mand. 38ᵇ, křesťané ŠtítV. 34 a j., bludní krzeſtianee Lobk. 107ᵃ; při koncovce -ové správně bez přehlásky: krzyeſtanowe Pulk. 6ᵇ.– akk. křesťany, všěcky krzeſtani Pass. 300, ješto jsú měli pány krzeſtyany Štít. uč. 63ᵃ;– gen. křesťan, -óv, mnoho křesťan DalJ. 89 rkp. V, jiných kṙeſtian Hád. 95ᵇ; jenž do jeho země jezdili z krzeſtian Lobk. 177ᵇ (ze země křesťanské); mnoho krzyeſtanow DalC. 89, dobrých krzeſtanow Pass. 335 a j.;– dat. křesťanóm, násilník krzeſtanom Pass. 283, krzeſtyanom Štít. uč. 63ᵃ;– lok. křestěnech, o prvních krzeſtyenech Štít. uč. 72ᵃ, t. 73ᵃ; bez přehl.: u věrných krzeſtianech HusW. 95ᵇ, na krzieſtianech Mand. 73ᵇ a j.;– instr. křesťany, pastýřstvo nad krzeſtany Pass. 300, mezi krzeſtyany Štít. uč. 86ᵇ a j.;– nč. veskrze křesťan-.
Pomnožná jména místní Brozěné, Brozany atp.
46.Substantiva kmene -jan-ino- jsou, jak nahoře praveno (§ 44), appellativa obyvatelská: zeměnín jest = kdo bydlí v zemi, jest usazen v zemi, incola, měščěnín = kdo bydlí v městě a je členem obce městské,
![[76]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00078.jpg){kind=link}
