ná[64]číslo strany tiskuřečích východních říká se: před časë (= -y) chrom. 268 (ostatně je tu jen –ama); chłapy, obrazy, všecko je podsaděné stromky, jéł z voły, hore potoky BartD. 66-68 sl. (val., z pravidla, vedle -ami); mezi sedłáky, s pachołky, s chlapy, z vojáky, z bratry, svými voły, s tými droby t. 89 (stjick., z pravidla, vedle -ámi a -ama); pod płoty, před svátky, před časy, nad kostely, za rámy t. 19 (zlin., -y jen v určení adverbialním a ve spojení s předložkou); pod puoty (płoty), mezi potoky, z vojáky t. 46 (lhot., vedle -ama); s tymi synky, s bratry, z mojimi bratry, za kłobuky, pod płoty, před svotky, mezi trhy t. 113 (laš.), tłustými těły Šemb. 36 (opav.); slc. ostrými zuby Hatt. slc. 69, peknými chlapy Mikl. III² 340 (ve spojení s přívlastkem, jinak ami, -mi) atd.
Za -y bývá v nář. slovenských -ý: s tema chłapý, pred svátký BartD. 37 (stráň.), syný, z vojáký, uchodził cvałý t. 30 (hroz.), s tými chłapý, ze svojimi syný, za dubý t. 41 (též); v slovenštině spisovné jest -ý, když slabika předcházející je krátká, pěknými spôsobý vedle ostrými zuby Hatt. slc. 69.
Srov. pl. instr. oráči, městy atd. §§ 68 a 92.
2. Koncovka -mi je z i-kmenů, dubmi podle hostmi atd. Mohla by býti i z ŭ-kmenů, jako stsl. -ъmi, Lesk. Declination 102–104 a Scholvin v Jag. Arch. 2, 495; ale v češtině byly tvary synmi atp., které by tu měly býti vzorem, vyhynuly dávno před tím, než novotvary sem patřící se začínají. Tyto vyskytují se od konce stol. XIV, většinou u jmen neživotných; na př. s pokladmy Pulk. 44ᵇ, chlebmi HusF. 2, 289, s czaſſmy Kruml. 376ᵃ, mnohými czaſmi Comest. 248ᵇ, zlatými liſtmi t. 152ᵇ, nolimi těmi ptáky t. 12ᵇ svými ſſatmib Griz.159ᵃ,s ſtítmyKladr. Ezech. 38, 5, loſmi t. 1. Par. 24, 5, wlaſmi t. Luk. 7, 38, s platmi Koz. 395, pánmi, hadmi Rosa 97, obrazmi Beck. 1, 170, s židmi t. 1, 207, s Sſatmi t. 3, 46, s wozmi t. 3, 71 a j., mezi praetendentmi VesB. 29ᵃ a j., pánmi Tham 48 a j.; z vołmi, pred dvacjatmi rokmi, cepmi BartD. 41 (hroz.), slc. zubmi, hołubmi, hadmi, sudmi, vołmi, stołmi Dolež. 31, zubmi, kostolmi Hatt. slc. 69 Srov. stpol. chlebmi, apostołmi, kapłanmi, sokołmi a j. Kal. 102; stsl. grêchьmi Cloz., apostolъmi Supr., darъmi Euch. a j., -ъmi z u-kmenů, Scholvin v Jag. Arch. 2, 492 sl.; stsrb. darьmi, gradmi, listьmi, grêhьmi atd. Danič. Istor. obl. 116 sl.; sln. Obl. 160 atd.
Vedle -mi jest vulgární -ma, na př. pánma Rosa 76, s wolma BílD. 271, s volma, šatma atp. Us. V jazyku kleslém jsou i příklady, kde -ma je přivěšeno k pl. nom.; na př. pl. nom. rty a instr. rtyma svýma BílC. 37, okuláry instr. s okulárýma BílD. 11.
Srovn. stejné pl. instr. při vz. oráč a město v §§ 68 a 92.
3. Koncovka -ami je z a-kmenů, chlapami podle rybami. Vyskytuje se od konce stol. XIV, v době starší jen u jmen neživotných, v nové také u životných. Na př. rohamy trkati PassKlem. 50ᵃ, s velikými poprſkkamy
![[64]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00066.jpg){kind=link}