[69]číslo strany tiskua metonymicky Ungaria; Němci = Germani, a meton. Germania, ve Vel. quadr. Hořejší Němci = Horní Německo, Dolejší Němci = Dolní Německo Jg. Srov. ř. Φίλιπποι, lat. Veji, Sabini, lit. Vengrai, Prusai Mikl. III² 341 a doleji pomnožná jména místní Brozany § 46 a Lobkovice § 70.
Jiná pomnožná jména místní jsou z appellativ, na př. Karlovy Vary z appell. var, Třídvory (ves u Kolína) z appell. dvór atp.
To platí o pomnožných jménech místních vůbec. Když příslušný singular patří ke vzoru chlap, tedy i vzniklé z něho pomnožné jméno místní sem patří; na př. Uher, plur. Uhři, Uhry.
Sklonění jmen těchto bylo původně totéž, jako sklonění příslušného jména základního v pluralu; časem však vyvinuly se některé rozdíly: plurale významu místního dílem zachovalo některé archaismy, dílem dalo vzniknouti některým novotvarům, kterých při pluralu substantiva základního není.
Sklonění vzoru Uhři, Uhry jest:
Nom. Uhři, Uhry, -a. Tvar nejstarší jest Uhři, souhlasný s chlapi, dubi; na př. in villa Dusnici t. j. Dušníci (nč. Dušníky) Reg. 1. r. 1228 (z orig. knih. dvor. Víd.); podle toho čteme -i také v příkladech: iuxta villam quae dicitur Bubni KosmA. III, 17 t. j. Bubni (nč. Bubny), loci nornen est Cladorubi t. III, 58 t. j. Kladorubi (nč. Kladruby); země jiejž diechu Charwaty jmě DalC. 2, země jiešto charwaty jest jmě t., tu možno čísti -ti i -ty.– Tvar Uhry jest akkusativ vzatý za nominativ (jako duby za starší dubi, v. § 35); na př. Dusniky UrbE. 178 t. j. Dušníky.– Tvar Uhra jest m -y jako oblaka atp., v. § 36; na př. theloneum in Hawra Reg. II. 1310 t. j. in Havra m. Habra i nom. jmenovací) = Habry, agros in Hayka tamt. r. 1313; nč. ob. Čecha, Hradčana, Lužana mýt. 339, Šemb. 27 (vých.-česk.) a Us., Kúta, Újezda a j. BartD. 138 atd. Akk. Uhry, -a; na př. aby vrátil rakuſſy Pulk. 157ᵃ, Uhry ob. Uhra Us. Gen. Uher; tvar starý, bez koncovky -óv, který při appellativech již ve stč. jen archaisticky se vyskýtá, zachoval se zde pravidlem. Na př. qua (via) itur ad Gabr KosmA. III, 15 a Kosm1. t. (Kosmas myslí po česku, jeho lat. ad Gabr jest = č. do Gabr, nč. do Haber), iuxta pagum Postolopirth KosmA. I. 13 a Kosm1. t. (též, = u vsi Postoloprt), ad castrum Rakouz KosmA. III, 12 a Kosm1. t. (též, = u hradu Rakoús), e regione Stodor KosmA. I, 15 a Kosm1. t. (též, = z krajě Stodor); Neosuetl Reg. I. r. 1088 (ze XIII stol.), de Buben t. r. 1170, de pecek t. r. 1228; do czech DalC. 33, do rzek t. 51, z ſas t. 94, z uher t. 51; do Benatek ApŠ. 118, z benatek Mast. 8; když sě z uuher bratřie přibrachu Hrad. 27ᵇ, z rakús Štít. uč. 61ᵇ; de Dussnik TomZ. 1398 r. 316; do pruſſ Pulk. 34ᵃ; do Rziek Comest. 116ᵇ; do Turek Lobk. 21ᵇ; ze Trzij dwuor KolB. 1519, ze Trzidwor KolČČ. 10ᵇ (1560); do Uher Vel.
![[69]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00071.jpg){kind=link}