[65]číslo strany tisku(sic) t. 202ᵇ, yazykamy lidskými ROlB. 34ᵇ, s kolykamy paxillis Ol. Num. 4, 32, mezi obluczzkamy t. 3. Reg. 7, 29, ſkutkami Comest. 110ᵃ, rohami t. 74ᵇ, plechami t. 154ᵇ, hrziechami t. 29ᵃ, s ṙeṙabami Baw. 220, svými zubami Háj. 160ᵃ, skřípíce zubami t. 262ᵇ, s Cepami t. 382ᵃ; cepami VelKal. 88, přestrašili ho cepami Pam. 3, 77, stromami Rosa 76, s katolikami Beck. 1, 422, odpuſkami t. 1, 62, prſtami t. 2, 220, mezi rohami t. 1, 4, ostrými Sſýpami t. 1, 512, pole s rybnikami t. 1, 485 atd., bratrami BílD. 234, ďáblami t. 254, ſwědkami VesA. 125ᵇ, hřjchami t. 16ᵃ a j., pánami Tham 48; před kozákami Čel. (1847) 327, pro rým; kázal ho psami vyštvat Suš. 19, chłapami, synkami, stromami BartD. 113 (laš.); v některých částech území valašského je pravidlem -y, a vedle něho vyskytuje se -ami jen u neživotných t. 68; v nářečí slovenském: hadami, vołami, hołubami, stołami, zubami, sudami atp. Dolež. 31, chlapami, dubami Hatt. slc. 67.
Místo -ami bývá dial. zdloužené -ámi, zubámi BartD. 60 (val.), psámi t. 89 (stjick.).
Jiná dial. varianta místo -ami jest -ama; jest doložena od stol. XVII a hojná v nářečích nynějších. Na př. stromama Rosa 76; prſtama Beck. 1, 33, zubama t. 1, 423 a j., stromama Tomsa 172, chlapama mýt. 333 a hojně jinde, s rakama Suš. 127, chłapama, dubama chrom. 266, Btch. 264 (dolno-beč.), chłapama, obrazama BartD. 17 a 18 (zlin., tu z pravidla), t. 27 (záhor., též), pachołkama, synama t. 37 (stráň.), ze svýma bratrama, z vojákama t. 46 (lhot.), chłapama t. 42 (dol.), t. 68 (val., místy), chuapama t. 82 (hran.), s chłapama, pachołkama t. 89 (stjick., porůznu), bratrama, synkama t. 113 (laš.), chłopama, synkama t. 136 (sev.-opav.); nikoli též v nářečích slovenských.
Místo -ami, -ama bývá v jazyku kleslém i -emi, -ema: těmito žjwlemi BílD. 12, všemi smyſlemi BílQ. 1, 21, pſema rodiče nazývají BílC. 94.
V nářečí lašském jest vedle -ami, -ama také -oma, chłopoma, synkoma BartD. 113. V nářečí tom je pl. dat. rybom, pravidelnou obměnou z rybám, a podle toho jest tu také instr. ryboma vedle rybama, -ami, a odtud dále chłopoma. Podobně v nář. sev.-opavském BartD. 136.
4. Vývoj různých těchto koncovek byl patrně tento: koncovka vlastní -y byla původně v užívání všeobecném a sama; časem nabízejí se ze vzorů jiných koncovky -mi a -ami; jsou v jazyku u veliké většině, neboť jimi se končí většina instrunientalů plur. sklonění jmenného a všecky instr. plur. sklonění zájmenného a složeného; znamenají ve svých vzorech jen instrumental množný a žádný pád jiný, a jsou proto zřetelnější než -y, které je koncovkou instrumentalu a ve vz. chlap také akk. pl.; tyto okolnosti pomáhají jim šířiti se na újmu koncovky -y, která jen v jazyku spisovném a na některých územích dialektických (doudl., místy val.) zů[66]číslo strany tiskustává,
![[65]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00067.jpg){kind=link}
![[66]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00068.jpg){kind=link}