Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<529530531532533534535536537>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[533]číslo strany tiskuZájmeno má v některých pádech tvary dvoje, delší jej- a kratší j-, na př. sg. akk. masc. jejь (v č. jej) a atd., v. § 396; ve výrazích zde vytýkaných máme vždycky tvar kratší. –

Výraz nom. akk. dobrъ jь skládá se ze slov dvou, ale sráží se pak ve slovo jedno: dobrъjь. A rovněž tak sráží se gen. dobra jego v dobrajego, dat. dobru jemu v dobrujemu atd. Srážení v tom záleží, že slova předtím dvě splývají v povědomí mluvících ve slovo jedno.

Ve sraženinách těchto zůstávalo původně sklonění oboustranné, t. j. bylo skloněno i adjektivum i pronomen, jako bylo ve výraze nesraženém, na př. v sg. nom. dobrъ-jь, gen. dobra-jego, dat. dobru-jemu atd. Ale během času vyvinuly se tu jisté změny, na př. bývalé dobrajego je dochováno do stsl., ale tutéž je za ně také dobraago a dobrago, v rus. je z toho dobrago, v srbch. je dobroga, v sln. dobregα, v pol. dobrego, v č. dobrého atd. Výsledky změn jsou, jak i na příkladě předloženém viděti, v jazycích slovanských nestejné, změny děly se tedy dialekticky různé a jsou poměrně mladé.

Tvary české lze vyvoditi dílem ze skloňování oboustranného, dílem však třeba hledati pro ně původu jiného.

Ze skloňování oboustranného vykládám všecky ty tvary, při kterých je výklad ten vůbec hláskoslovně možný; při těch není příčiny, ohlížeti se po výkladě jiném, výklad dotčený je tu sám sebou odůvodněn a před jinými oprávněn. Tvary pak, které se tudy vysvětlují, jsou:

sing. nom. akk. masc. dobrý, z pův. dobrъ-jь, srov. I. str. 559, – pěší, z pův. pěšь-jь, srov. t. 560;

sing. nom. akk. neutr. dobré, z pův. dobro-je, srov. I. str. 567, – stč. pěšie, z pův. pêše je, srov. t. 555;

sing. nom. fem. dobrá, z pův. dobra-ja, – stč. pěšie ze staršího pěšá, a to z pův. pêša-ja, srov. I. str. 555;

sing. akk. fem. stč. dobrú, z dobru-ju psl. dobrą-ją, – stč. pěšú z pěšu-ju psl. pêšą-ją, srov. I. str. 558;

sing. gen. fem. dobré, z dobry-jê (za stsl. dobry-ję), srov. I. str. 558, – stč. pěšie, z pêšê-jê (za stsl. pêšę-ję), srov. t. 557;

sing. dat. lok. fem. stč. dobřiej;, z pův. dobrê-ji, srov. I. str. 557, – pěší, z pův. pêši-ji, srov. t.;

sing. lok. masc. neutr. stč. dobřiem, z pův. dobrê-jemь, srov. I. str. 556, – stč. pěšiem, z pův. pêši-jemь, srov. t. 557;

sing. instr. fem. stč. dobrú, pěšú, z -ú-jú, psl. -ą-ją, srov. I. str. 558;

du. nom. akk. masc. dobrá, z pův. dobra-ja, – stč. pěšie ze staršího pěšá, a to z pův. pêša-ja, srov. I. str. 555;

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).