[435]číslo strany tiskuPředpokládané tojê je staženo v č. té, a rovněž tak jejê v jie, srov. I. str. 556 a 558.
Sing. dat. masc. neutr. tomu, jemu, tvary č., obecně slovanské a psl.
Koncovka těchto tvarů jest -mu. V skr. tasmāi, stprus. stesmu atd. je za ni koncovka -smāi, -smu, v lit. tamui pak koncovka -mui. Hledě ke všem tvarům těmto předpokládá Leskien Declin. 115 tvar lituslov. *ta-smui, t. j. to-smui. V koncovce původní bylo tedy -sm-. To vyskytuje se také v sg. lok., skr. tasmin, a ablat., skr. tasmāt, a vysvětluje se z enklitického přívěsku, který se k některým tvarům připojoval, na př. skr. gen. tasja-sma Brugm. II, 787. V slov. -mu je za -sm- jenom -m-, nejspíše vlivem těch tvarů, které měly -m právem, zejména sg. instr. tê-mь, du.dat. instr. tê-ma, pl.dat. tê-mъ a instr. tê-mi Hanusz Szkic 205 a Brugm. II, 784.
Koncovka -mu rozkládá se tedy v -m-u a zbývá v ní vyložiti ještě -u. Toto jest patrně táž koncovka dativní, jako v sg. dat. chlapu, městu § 11.
Sing. lok. masc. neutr. psl. a stsl. tomь, jemь (ňemь), našemь, atd. Koncovka pádová -mь.
V skr. tasmin, lit. tam m. -mi jsou koncovky –smin, -mi, bylo tedy také lituslov. *to-sm-in Leskien Declin. 116, Brugm. II, 784. Při tom pak tvaru platí o -sm-, co bylo právě o sg. dat. pověděno, a z -in je slov. -ь.
V češtině je z toho tom, jem (ňem) atd.
Sing. dat. lok. fem. je psl. toji, jeji. V tom jest koncovka -i jako v sg. dat. lok. duši Mikl. I3 135; -oj- pak přehlas. -ej- jest analogií. srov. § 378.
Z toji má slovanština jižní a východní toj, slovanština západní tej, téj; v tej jest -e- podle jej. V češtině bývalo téj dlouhé; délka dosvědčena písmem: w teey wlasti Pror. 49ᵃ atp., a také změnou v ý: w ty ſtranye AlxV. 613 atp., srov. I. str. 136.
Z jeji je jinde ve slovanštině jej. V češtině pak stažením jí, s koncovkou dlouhou, srov. I. str. 556. Jest dosvědčeno v textech nejstarších a drží se stále; na př. (v dokladech s označenou délkou): gĭ (ženě) bě ne do veselé Jid. 151, že se gĭ nemílil t. 155, bylo gij (vdově) sbožie otjato AlxBM. 8, 23, poddada sě gý (řeholi) Štít. 71ᵃ atd.
Vedle téj a jí vznikají záhy novotvary podle sklonění složeného, tiej a jiej podle dobřiej, pěšiej; na př. tyey dievcě DalC. 13, k gednyei vdově Pass. 344, muž dá giéy (ženě) list rozvodný Ol. Deut. 24, 3, ona gyéy otpověděla t. Jos. 2, 14, we wſſyeey zemi Pror. 12, 5 atp.
Tvaru jej nebo jéj, který by byl vznikl z psl. jeji a byl tedy stejný s jinoslovanským jej, v češtině není. V textech stč. přísných byl by psán [436]číslo strany tisku-e-,
![[435]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00437.jpg){kind=link}
![[436]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00438.jpg){kind=link}