[422]číslo strany tiskudyetije Štít. ř. 164ᵇ, ſelee (ssele) Chir. 230a, wodne telee t. 226ᵇ. Jinde v nář. východních -a; hříba BartD. 23 (zlin.). kuřa t. 7 (též), hrjebja, kura, kozla (kůzle), húsa, cěla, prasa t. 42 (hroz.), vlča, hříba, těla t. 60, 72, 83 (val.), hołuba, húsa, kuřa, hříba t. 34 (stjick.), hříba t. 117 (laš.), dźoća, ćola t. 136 (sev.-opav.); koťa, tela Šemb. 52 (hornobeč.); slc. kurä.
Sing. gen. kuŕate přehlas. kuřěte, kuřete, stsl. -ęte. Na př. mého drusiete LMar. 20, dietiete tvého ŽKlem. 68, 18, od člověka do ſkotiete ŽWittb. 134, 8, ličského knyezyete DalC. 22 atd.; kuřete, hříběte atd. Us., řiběte chrom. 275, hříběte Btch. 269 (dol.-beč.), kuřete BartD. 7 (zlin., v řeči městské), hříběte t. 23 (též), telete t. Sl. (hran.), prasete t. 91(kel.); jinde v nář. vých. -ate: kuřate BartD. 7 (zlin.), hříbate t. 23 (též), t. 72 (val.), telate t. 89 (stjick.); někde jest měkké -aťe, buď s -ť- z dat. atd. přejatým, buď vlivem nářečí sousedního: hříbatě BartD. 72 (val., místy), (synek nemá) děvčatě Suš. 517;v nářečích, která měkčí te v ťe atd., vyvinula se koncovka -aťe cestou touto, k tomu přijata koncovka -a z ο-kmenů a jest tedy gen. -aťa atd.: děvčaťa hledaja Suš 183, tělaťa BartD. 39 (súch.), t. 83 (val., místy), t. 89 (stjick.), kuraťa slc., hřibaťa BartD. 118 (laš.), ćolaća t. 136 (sev.-opav.), knižaća Šemb. 56 (opav.). – V EvOl. psáno: narozenie dyetyetie 67ᵃ; snad koncovka-dial. -ťe, anebo spíše omyl. – V ŽKlem. psáno: nebude brawie i w gieſly non erit armentum in praesepibus 127ᵇ; omylem.
Sing. dat. lok. kuŕati přehlas. kuřěti, kuřeti, stsl. -ęti. Na př. dietieti tvému ŽKlem. 85, 16, kněžna knyeziety nepověděla Pass. 336, ſſtienieti neužitečnému ChelčP. 85ᵃ, na teleti mladém ŽWittb. 68, 32 atd.; kuřeti, hříběti atd. Us., řiběti chrom. 275, hříběti Btch. 269 (dol.-beč.), BartD. 7 a 23 (zlin., v řeči městské); jinde v nář. východních –ati: děvčati Suš. 100, díťati t. 95, kuřati, hříbati BartD. 7 a 23 (zlin.), hříbati t. 72 (val.), t. 89 (stjick.), tělati t. 39 (súch.), hrjebjaci t. 42 (hroz.), lok. kurati slc.; jinde spolu s koncovkou -u z o-kmenu -aťu atd.: dat. lok. tělaťu BartD. 89 (stjick.), hřibaťu t. 118 (laš.), ćolaću t. 136 (sev.-opav.), dat. knižaću Šemb. 56 (opav.), dat. kuraťu slc.
Sing. instr. kuŕatem přehlas. kuřětem, kuřetem, stsl. -ętьmь. Na př. kniezietem ŽWittb. 104, 21, knyežietem Ol. Gen. 45, 8 atd.; kuřetem, hříbětem atd. Us., řibětem chrom. 275, hříbětem Btch. 260 (dol-beč.); jinde v nář. východních -atem: s děvčatem Suš. 786, hříbetem BartD. 23 (zlin.), t. 72 (val.); někde s měkkým -ť- jako v sg. gen. a j. -aťem atd.: hříbatěm BartD. 72 (val. místy), tělatěm t. 39 (súch.), t. 80 (stjick.), hřibatěm t. 118 (laš.); z toho hláskovými změnami dialektickými -aeim, -aéom, ćelaćim BartD. 102 (frýd.), ćolaćom t. 136 (sev.-opav.); jinde spolu s dial. koncovkou -om z o-kmenův: kuraťom slc., célacom, hrjebjacom BartD. 41 a 42 (hroz.).
[423]číslo strany tisku368.
![[422]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00424.jpg){kind=link}
![[423]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00425.jpg){kind=link}