Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<223224225226227228229230231>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[227]číslo strany tiskusemitam ŽKap. 138, 3, we ſczy t. j. ve sci m. ve stzi in semitam t. 118, 35, cěstu učinil ſczy hněvu svého semitae t. 77, 50, ty s’ poznal ſtzie mé semitas t. 141, 4, světlo ſtziem mým semitis t. 118, 105.

súšě: v času ſuſſye Pror. Jer. 17, 8, w ſuvſſy in siccitate t. Isa. 27, 11; vedle toho je masc. súš = suché dřevo, suché dříví, nč. demin. soušek, na př. pec bieše pálena pravým ſuſem Kat. 162.

svině, ve stsl. kmen -ьja, patří v češtině ke vzoru tomuto; např. sg. n. ſwinie NRada. 1133 a Hug. 301 (nč. svině, ke km. -ьja byl by nom. nč. -í), plur. odpust nás w ſwinie OtcB. 371 (též), divokých ſwinij Lobk. 69ᵃ, o morských ſuiniech Kruml. 60ᵃ, nad ſwiniemi OtcB. 371.

šłépějě fem., ſſlepege vestigium Prešp. 1456, pod mými ſlepiegiemy Otc. 138ᵇ atd.; vzato zamasc.: do šlépějů TomP. 4, 412.

teplicě ve významů appellativním je pomnožné, na př. tu jsú teplicze neb lázni horké Mill. 20ᵃ, tak učí též Nudož. 17ᵃ, Beneš. (1577); někdy též sing. do teplice neb do teplic Rosa Jg. Odtud i jméno místní sg. Teplice, táhli k Teplici Háj. 395, za Teplicí TomP. 4, 448, Teplice sg. v list. arch. Teplického Dobr. Jg., a plur. Teplice gen. Teplic atd. Pelzel² 49, Nejedlý Gr. 144 a j.; usus Teplice gen. Teplic dostal převahu analogií s Lobkovice gen. Lobkovic atd.

vášně je = *vasnja, tedy příbuzné, ale nikoli stejné se stsl. vasnь; jeho příslušný vzor jest tedy dušě. Na př. dobrú waſnyu jmějieše Mast. 292, tu smy zvěděli do nich přešlechetnú waſſny Otc. 300ᵇ, tu waſſen t. 122ᵃ, plur. některé waſſnyᵉ Štít. uč. 54ᵃ, dobrých waſſny t. 5ᵃ.

zářě stsl. zarja: když zarzye vzchodieše Pulk. 23ᵇ, ranní záře Vel. Jg., tuto zarzy svět osvětlující Pulk. 23ᵇ, by jejie zarze mnoho ubylo Kat. 148; ztrácí v nom. akk. koncovou samohlásku: zář m. záře a záři Us.; přešlo k ĭ-kmenům: o plamenná zarzy Kat. 164, ot jeho světléj zarzy t. 60, stviechu zarzmy stěny t. 60.

Vzor panošě.

Sem patří všecky mužské ja-kmeny. Koncovky prvotní jsou téhož původu jako ve vzoru dušě, a také proměny jejich hláskové jsou stejné. Kmen substantiva vzorového panošě jest panoša-. Sklonění jest toto:

sing. nom. panoša, , -e; panoš

vok. panoše, novotv. správče, panoši

akk. panošu, -iu, -i; novotv. -e

gen. panošě, -e; novotv. -i

dat. lok. panoši; novotv. -ovi

instr. panošú, -iú, ; novotv. -ím, -em

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 1 měsícem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).