pla[172]číslo strany tiskumenie z nie (Etny) sopcí Mand. 20ᵇ; – uhlí stč. uhlé, kteří z něho (ohně) pozůstalých vhlj užívají Seel. 212.
5. Mezi neutry kmene -ьjo bylo též několik substantiv znamenajících osobu, mužskou nebo ženskou. V češtině zejména substantiva podkonie, podratajie, podlužňačie (= hajný), podpacholčie, podkralé, podčěšie, podkomořie, podstolé (var. postolé), podkancleřie, podstarostie, podrychtařie, podpísařie, podbiskupie, podkněžie, podjahnie, podpřěvořie, polúbratřie, polúsestřie, přirozenie (= příbuzný). Srov. stsl. otročije neutr. servus, podъmasterije n. architectus, podružije masc. fem. coniux, Mikl. Lex. a Gramm. II. 66; rus. podmsterьje = pomoščnikъ mastera Wolter Razyskanija 20; také stpolské podkomorze, podczasze, podłowcze atp. (z XV stol., v. Kryński v Pracích filologiczných 1885, 124; npol. podkomorzy atd.) svědčí svou koncovkou o původu z -ьje. – Substantiva tato byla i v češtině původně neutra. Svědectvím tomu jest sama koncovka -ie, -ьje, dále analogie stsl. a rus., a obzvláště některé staročeské těchto jmen doklady, kde přívlastek rodu středního dokazuje, že i jeho substantivum bylo neutrum: (Darius) posla ſwe podkonye, čstného rytieṙe Menona AlxV. 1125 t. j. své podkonie sing. akk. neutr.; ostav při nich (při koních) své podkonie Vít. 13ᵇ, též; wſſiczkna má podbiskupie Jeron. 133ᵃ, všickna má = plur. nom. akk. neutr.; v jiném příkladě: vy podkonie hubenee Podk. Jir. 183 (text Plz.), svědčí přívlastek hubenee, že původce jeho nepojímal podkonie za masculinum. Během času však tato jména přenášejí se z neuter do toho rodu grammatického, který souhlasí s jejich významem, zejména stala se z neuter podkonie, polúbratřie atd. masculina (pro přechod do rodu ženského nemám bezpečných dokladů); na př. jeden podkonie Pass. 560, jeden podčěšie t. 299 atd., v dokladech mi známých je toto přenesení valnou většinou vykonáno – Sklonění bylo náležité, podle vzoru znamenie, a drželo se i když rod se již byl změnil; ale časem ujímají se v některých pádech koncovky podle vzoru pěší, a jsou zde hojnější, než při jiných subst. kmene -ьjo. Tvary mám doloženy tyto:
sg. nom. akk. vok. podkonie, polúbratřie, zúž. -í; na př. (Darius) posla ſwe podkonye, čstného rytieře Menona AlxV. 1125; v tu dobu král Macedonie, jeho voj, jeho podkonye v také hory sě táhnieše t. 2455; rozum, jsa podkonye, chtieše koně zapřáhati Vít. 6ᵇ; ostav při nich (při koních) své podkonye Vít. 13ᵇ; jeden podkonye Pass. 560, králóv podkonye kázal t.; podkonye vecě t. 561 (2krát); Sisennes podkonye subregulus Ol. 3. Esd. 6, 3; Sisennes podkrale subregulus Hlah. tamt.; jeden podratagye Pass. 387; podpacholcżie SlovKlem. 84ᵃ; podlužnaczy Cath. 176ᵃ; jeden podczieſſye Pass. 299, 300, svrchní podczyeſſye list. Wartb. 1380, podcżieſſie krále egyptského a podſtole Ol. Gen. 40, 1, podczieſſie mistr šenkový t. 41, 9, Podczieſſie Faraonóv Kruml. 18ᵇ, podceſſie pincerna MamV., podčešie Bibl. glag. Jg., podčeší pincerna Vusín (1700)
![[172]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00174.jpg){kind=link}