włos, czas, skot, ząb a některá cizí, tedy namnoze táž co ve stč. a shoda je tu nejen vůbec v tvaru, ale i v několika jednotlivostech.
Podle dloužení novočeského v dial. čas-čás chod. 35 a 57, doudl. Kotsm. 8, čias Hatt. slc. 68, oblak-do voblák chod. 35, raz-ráz Hatt. slc. 68 a ve stč. noha-nóh, dušě-dúš, vrata-vrát atp. a rovněž tak podle stpol. pl. gen. ząb (proti zęb- v sg. gen. zębu atd.) podobá se, že v jednoslabičných genitivech těchto bývalo zdloužení také v stč., tedy hod-hód, atd.; jisto to však není.
2. Koncovka -óv vzata jest od ŭ-kmenův, chlapóv, dubóv podle synóv, stsl. -ovъ. Mění se časem v -uov, -ův a ztrátou souhlásky v -ó, -uo, -ů, srov. I. str. 242 sl. a 445; a jest pravidlem od historických dob nejstarších a dosud. Příklady
pro -óv: svobodných panow AlxH. 5, 22, měst i hradow t. 1, 2, všěch yazŷkow svD. 5, chlebów BiblB. Mark. 8, 6, zaſtupów t. 8, 2, vczedlníków t. 8, 1, boyowników Ol. Num. 2, 4 (tak v rkp.), ſadów t. 13, 21 (též), hrzichow Lact. 79ᵇ; v ŽWittb. 80, 4 čte se: den hodowow vašich, místo hodóv, slabika ow napsána omylem dvakrát (srov. podobný omyl k zubobom MastDrk. 273);–
pro -ó: od mvczzedlnyeko EvOl. 322ᵃ, srov. mnoho nyemczo DalC.93; –
pro -uov: czaſſuow Pass. 272, chlebuów BiblB. Mark. 8, 16, popuów t. 8, 31, zaſtupúow t. 9, 17, hadúow Kruml. 28, hrzichúow t.30ᵇ, mnoho leſuow Háj. 3ᵃ a j., panuow KolČČ. 89ᵃ (1554), Mozkwanuow VelKal. 258 a j. (tu -uov z pravidla):–
pro -uo: těch hrziechuo Kruml. 63ᵇ, panuo Pražanuo KolB. 1519, mnoho panuo KřížB. 95ᵃ, ſſaatkuo t. 94ᵃ, drahých prſtenuo t. 85ᵃ, těchto čaſuo Konáč (1547) 74ᵇ mnichuo t. 20ᵇ, všech Stawuo t. 43ᵃ a j. (často tutéž), panuo przatel KolČČ. 85ᵃ (1548), snop klaſuo VelKal. 89;–
pro -ův: dworzeninuw Mill. 8ᵇ (koncovka je ze vzoru tohoto), ſlužebnijkůw Háj. 2ᵇ a j., pokrmúw t. 245ᵃ a j., těch čaſuw t. 26ᵃ a j., panuw Pražan KolČČ. 89ᵃ (1563), Hospodin záſtupůw Br. Isa. 5, 9 atd., nč. -ův;–
pro -ů: ſynv israhelských EvOl. (z r. 1421) 135ᵇ, panv vašich t.154ᵇ, množství welbludu t. 99ᵃ; twych Angelw v proroku, apoſtolw, muczedlnykw v Swatych zpowyedlnyku, puſtennyku atd. Lvov. 46ᵃ, t. j. tvých anjelů atd.; dvanáste hauffu Mill. 53ᵇ; pánu poruczniku KolA. 1511; panu przatel ſauſedu KolČČ. 400ᵃ (1569), groſſu českých t. 102ᵇ (1549): dělniku Lact. 34ᵃ; ſlužebnijků Háj. 2ᵇ a j., z Čechú t. 3ᵇ a j.; Panů VelKal. 73, Sſweycarů t. 57; Hospodin záſtupů Br. Isa. 6, 5, Hospodina záftupú t. 5, 7 atd.; nč. -ů.
Varianta nejstarožitnější -óv drží se až do poč. XVI stol., a nejmladší ů začíná se dosti záhy v XV; v Lact. (1511) jsou obě vedle sebe
