437 (slc.), mojho brata, od tvojho sobaša, svojho vienka t., mojho BartD. 42 (hroz.).
Sing. gen. fem. Staž. mé: mee králové podlé Pil. c, zwee tváři svD. 97, krásy tue Kunh. 150ᵃ, na ſwe nevěsty zdrawie DalC. 26, me krve Pass. 471, mee mysli Modl. 42ᵃ, z mee ruky Pror. 26ᵇ, ode všeliké zlosti twee t. 70ᵇ, z mladosti ſwee t. 40ᵇ bez ſwe viny NRada 234 atd., dosud Us. spis., mé chrom. 279, t. 2, 149 (han., slavk.); – zúž. mí, mý atd.: do svý vůle ŽerKat. 21 a j., z mí vůle Us. ob., BartD. 2, 192 (han., tišň.), t. 2, 256 (žďár.), t. 2, 272 (jemn.); – méj, mej podle dat. lok.: hledajú dušě mei ŽKlem. 29ᵇ; požádal krásy twei t. 33ᵇ, twey milosti prosímy Pass. 187 (část mladší), podlé nevinny meey Pror. 8ᵃ od tváři od meey t. 42ᵇ, chvály tweey t. 16ᵃ, pravdy tweey t. 28ᵇ, od chvály ſweey t. 14ᵇ, pravdy ſweey t. 28ᵇ aj.; v Cant. Záv. Mnich. psáno: žádajě twoy milosti, omylem m. tvéj; mej mýt. 333, méj, BartD. 76 (val.), t. 2, 256 (žďár.), od svej maměnky Suš. 226, duom svej dcery nevidím t. 84. – Novotvary: mojí atd., mojí BartD. 75 (val.), mojí, tvojí t. 90 (stjick.), mojí t. 2, 2 (han., malen.) a 24 (han., holeš.), Btch. 379 (dbeč.), z toho zkrác. moji t. 120 (laš.), a han. mojě t. 2, 50 (přer.); také Beck. píše moje: z této práce moge 1,1, od milostivosti ſwoge 3,4, ale to nejsou tvary dial., nýbrž chyby neumělého spisovatele; mojéj, mojej podle dat. lok.: mojéj BartD. 24 (zlin.), t. 75 (val.), t. 90 (stjick.), od svojej mamičky Suš. 293, mojej BartD. 120 (sev.-opav.), mojej slc.
Sing. dat. masc. neutr. Staž. mému: ſwemu ciesaři Pass. 471, bohu meemu Pror. 5ᵇ, tweemu příščí t. 11ᵃ, přieteli ſweemu t. 13ᵇ atd., dosud Us. spis., mému BartD. 76 (val.); – odsutím mém': praví jeden druhém bratr bratrovi svém Suš. 144; – zúž. mímu, mýmu: pastorku ſwymu KolČČ. 16ᵃ (1542), pánu mymu ŽerKat. 63 a j., mímu Us. ob. BartD. 2, 149 (han., slávk.), t. 2, 256 (žďár.), mýmo t. 2, 172 (han., blansk.), t. 2, 192 (han., tišň.), rnymo t. 2, 79 (han., olom.). – Novotvary: mojemu, na př. k svojemu milému Suš. 355, mojemu BartD. 92 (kel.), t. 120 (laš.), t. 2, 24 (han., holeš.), t. 2, 50 (han., přer.), Btch. 379 (dbeč.), mojėmo BartD. 2, 79 (han.‚ olom.); – z toho mojému BartD. 75 (val.), – odsutím mojém' t. 24 (zlin.) a 75 (val.), – mojímu, tvojímu t. 75 (val.), t. 90 (stjick.); – mojimu, změnou dial. -em- v -im-: robi po svojimu t. 120 (laš.); mojomu, mojom’, tu podle tomu atd., tu změnou dial. (sev.-opav.) -je- v -jo-: mojomu srdečku Duš. 438 (slc.), k svojom’ bohu t. (slez.); – mójmu, mojmu: mojmu t. 42 (hroz.), mójmu Hatt. slc. 95.
Sing. lok. masc. neutr. Staž. mém: po tweem vzdýchaní Jid. 163, o zzweem bozě svD. 28, při zzweem časě t. 84, v domě‚ w meem Pror. 3ᵃ, na tweem loži t. 110ᵇ, w ſweem rúšě t. 46 ᵇ atd., dosud Us. spis., mém BartD. 76 (val.); - zúž. mím, mým: po otci ſwym KolČČ. 6ᵃ (1544), o
