najprv, že každý pán má pilně to znamenati a jmieti za to, že chce li k bohu, má jíti zřiezením božím. I jest to božie zřiezenie, že jakož ti andělé, ješto Tróni slovú, jsú pod oněmi, k nimž jsme učené v svatém písmě přirovnali, takéž tito ve čtvrtém kóru, jichž podobenstvie nese panstvo zde na světě, jsú pod Tróny. Protož páni tak mají panovati, jakož je práva vedú, ale ne, jakž chtiec, neb ne oni jsú nad právem ustaveni, ale nad nimi j’ právo. Avšakž mohú podlé práva některá práva nehodná proměňovati a dobrá ustavovati s povolením své obce aneb starších z obce, úřadu svého právem. A protož snad také i slovú páni, neb jim toho přeje právo, ale slušie jim to činiti s múdrostí pro obecné dobré a s dobrú radú. A protož slušné j’ pánóm písma poslúchati a kazatelóv spravedlivých a býti rozumnu, jakož jim i Šalomún radí, řka: „Poslúchajte, králi, a rozumějte. Naučte sě, súdce, ješto súdíte kraje zemské. Přichylte svoji uši, ješto máte pod sebú lid mnohý, a mílo j’ vám, že se okolo vás trú zástupové lidští. Neb dána j’ vám od boha moc Najvyššieho, jenž otěže vašich skutkóv a projde myšlenie vaše, že jsúce služebníci jeho právě jste nesúdili. Hrozně a skóroť se ukáže vám, neb súd najtvrzší v těch, ješto jinými vládnú, bude. Menším bude milosrdenstvie pojíčeno, ale mocní mocné muky trpěti budú. Neb neskryje se ijeden před bohem, ani sě čie velikosti bóh báti bude, neb on jest učinil malého i velikého a zajedno má o každém péči, ale silným silnějšie budú muky. K vámť o králi chýlé sě tyto řeči, aby sě ode mne, jenž sem dřéve vás byl, učili múdrosti a nepohýřili. Neb ktož sě naučie spravedlnosti, naleznú, co by odpověděli. A protož žádajte řečí mých a milujte je.“ To j’ řeč Šalomúnova, ješto má správně býti v srdci každému pánu.
A také ijeden ciesař, ijeden král, ijeden pán neb najmenší pánek, chce li podlé toho, jakož jest bóh zpósobil, {rozuměti}meziřádkový přípisek soudobou rukou, nemá jmieti za to, by proň byla obec, ješto jest poddána jemu, ale za to jměj a toť jest jistá pravda, že pán pro obecný
