Tyto knížky třetie jsú o hospodářovi a o hospodyni a o čeledi
Hospodář v své čeledi, leč jest chudý, leč bohatý, každý podlé svého běhu má se slunci přirovnati, podlé onoho výkladu, ješto j’ Jakub vyložil sen svého syna, ješto j’ slunce a měsiec a jedenádcet hvězd byl viděl, ani se modlé jemu, řka: „Zdali já a máti jeho a jeho bratřie budem se modliti jemu?“ I řku, že jakož slunce světlo jest a od něho měsiec i jiné hvězdy berú světlost, a vše shřievá a nečistotu bláta vysušije. Takéž hospodář sám najprv má světel býti dobrými skutky a dobrým příkladem má svú čeled osvěcovati, i dobrú radú a napomínaním, aby najprv boha milovali a chodili ke mši a na kázanie a střiehli sě hřiechu a poslušni byli kněží tak, jakož buoh kázal. A bude li sám hospodář horek v božiem milování, tehdy rúče zahřeje se od něho čeled, že bude boha milovati. A tak vidúc od hospodáře, an poslušen, což kněz přikáže: když světiti, tehdy světí, když se postiti, tehdy se postí; také bude poslúchati a též činiti, jakož vidí. A toho, což bránie kněžie na kázaní neb na zpovědi, bude se střieci, když uzří, ano se hospodář toho střeže. A tak, jakož sem řekl, bude li hospodář horek v božiem milování, tehdy, jakož slunce vysušije blatnú nečistotu, takéž tú horkostí vysuší všicku smilnú nečistotu v svém domu. Neb když čeled vidúc, ano hospodář miluje snažně boha, roznietí se v té žádosti, i bude také snažně boha milovati; lépeť se vystřeže zlého, nežli by kto mohl je vystřieci. Má se také hospodář na to rozmysliti zvláště, kak oráč, chtě svá semena v zemi uvrci, rozličně ji pósobí, kak by ji plodnú učinil a kak by býlé i jiné škodné kořenie v ní zahynulo, aby to siemě jeho bujnějie rostlo; pakli bude tvrdé hrúdie, ale ztluče je. A když to oráč činí pro své siemě, čím pilnějie hospodář má snažen býti, kak by zvedl svú čeled a najviec hospodyni, neb z nie čaká svého plemene, točíš dětí, aby tak dietky, vše dobré vidúc a vši šlechetnost od čeledi a najviece od své matky též v úmysl braly, majíc dobrý příklad a naučenie, přivykly kázni i také vší šlechetnosti. Protož každý hospodář, kakž kolivěk pro svój úřad, aby v něm boha nerozhněval, má brániti
