[538]číslo strany tisku1. V sing. gen. masc. neutr. místo -ho bývá někdy jen -h’; na př. ducha ſwateh Pass. 22 atd. Dokladů více viz doleji při gen. dobrého atd. § 442 a 462 a srov. s tím I. str. 250 a gen. tohʼ, jeh’, jednoh’, našeh’ zde v § 380 č. 8 a j.
2. Proti sing. gen. fem. dobré, pěšie byl sing. dat. lok. fem. dobréj a pěšiej, pěší. Rozdíl mezi tvary gen. dobré, pěšie a dat. lok. dobréj, pěšiej byl v koncovém -j, které v dat. lok. bylo, v gen. nebylo. Že rozdíl tento v jazyku českém skutečně byl, toho důkazem jsou doklady: v textech do poč. XV stol. nalézá se z pravidla, ano v některých skoro bez výjimky gen. dobré, pěšie, a naproti tomu dat. lok. dobréj, pěšiej (nebo pěší m. -iej). V dat. lok. -j časem odpadá. V době, kdy tato změna se vykonává, jsou pro dat. lok. tvary dvoje: starší dobréj, pěšiej, a novější dobré, pěšie, oboje s platností stejnou pro dat. lok.; v tom pak jest psychologický podnět, aby se tvary dobré a dobrej, pěšie a pěšiej identifikovaly vůbec, aby byly stejnoplatné také pro gen. Odtud bývají pak gen. a dat. lok. v sing. fem. stejné a zní podle rozdílnosti dialektické dílem dobré, pěšie, dílem dobréj, pěšiej atd. Tvary s -j ovládly na území českém východním, tvary bez -j většinou na západním; pozoruhodno pak jest nářečí doudlebské, ve kterém starý rozdíl se zachoval: gen. ty dobrý (= té dobré) vody a dat. lok. tej dobrej vodě Kotsm. 24. Srov. s tim gen. té, jie atd. a dat. lok. téj, jiej atd. ve skloňování zájmenném § 380 č. 9.
3. V sing. dat. masc. neutr. odsouvá se -u a bývá -m’ místo -mu, dobrém’ místo dobrému atd., srov. 265 a zde § 444. V nářečích pak, kde je dat. dobrémʼ místo dobrému, mají tvary -m’ a -mu stejný význam, béře se tedy – analogií zvratnou – také pro sing. lok. masc. neutr. tvar -mu za stejnoplatný s -m a říká se na př. na tomu péknému dvori, o kterému mojému bratrovi, o jednomu dobrému kráľovi BartD. 2. str. VIII (velick.). Totéž ve skloňování zájmenném v. § 380 č. 10 a 11.
4. Změnami hláskovými stává se, že masc. neutr. sing. lok. bývá znění stejného s instr.; na př. lokaly nč. pěším za stč. pěšiem, ob. dobrým za spis. dobrém atd. zní stejně jako instr. pěším, dobrým. To je podnětem, že se tvary tyto druhdy vůbec matou a bývá také instr. -ém m. -ým, v doleji § 447 a totéž ve skloňování zájmenném § 380 č. 17.
![[538]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00540.jpg){kind=link}
