[447]číslo strany tiskua 54 (dol.), t. 74 (val.), t. 2, 137 (han., zábř.) a j., Btch. 378 (dbeč.), tem žáčkovém Suš. 79, tem dětom t. 197, tem ledom (lidem) Šemb. 168 (han.); těm BartD. 2, 217 (han., ivanč.);
tym: tym jež věřie ve jmě jeho his EvSeitst. Jan 1, 12, káza tym sésti EvVíd. Luk. 12, 37, k tym obětem Comest. 156ᵃ, ke dveřóm tim t. 178ᵃ, rači (impt.) tym milost svú dáti OlMüllB. 619, tym slovám BílQ. 2, 17; tym BartD. 31 (pomor.), t. 53 (dol.), t. 73 a 74 (val.), t. 93 (kel.); tym v. těm Dolež. 71; – zdlouž. tým, obyčejně vedle krátkého: tým BartD. 35 – 42 (slov.), t. 54 (dol.), t. 74 (val.), t. 90 (stjick.), tým Hatt. slc. 96, tým rodičom, tým susedkám Duš. 421 (slc.), tyjm BartD. 2, 272 (jemn.), tejm t. 2, 256 (ždár.).
Plur. instr.těmi, vždycky tak a dosud v Usu spis.: někdy i v ob., těmi BartD. 74 (val.), ale tu je většinou tvar vulgární těma, tiema přídavky KolEE. 66ᵇ (1697), těma kvítky BílQ. 1, 70 a j., těma Us., BartD. 28 (záhor.), t. 36 (bystř.);
tema, tvrdé t- přejato z pádů jiných: tema mýt. 333, chrom. 280. BartD. 24 (zlin.), t. 35–38 (slov.), t. 74 (val.), t. 2, 137 (han., zábř.) a j., Btch. 378 (dbeč.), pod tema jedlami Suš. 181; téma BartD. 2, 217 (han., ivanč.);
tymi, tyma: slovy tymy Hrad. 34ᵃ (rým: svátými), tymi v. těmi Dolež. 71, tymi BartD. 73 a 74 (val.), za tymi botkami Suš. 129; s tyma malýma chlapci, s tyma koši BartD. 74 (val.), tyma t. 93 (kel.); – zdlouž. tými, týma: tými BartD. 42 (hroz.), t. 72 (val.), t. 90 (kel.), Hatt. slc. 96, s tými hovady Duš. 421 (slc., z Koll. Zpiev.); týma BartD. 28 (záhor.), t. 35, 37 a 38 (slov.), t. 54 (dol.), t. 90 (kel.), za týma Duš. 421 (slc., z Koll. Zpiev.); tyjma BartD. 2, 272 (jemn.); tejmi, -ma: teygmi písmy dosvědčujem Dipl. Jg., tejma BartD. 2, 256 (ždár.), mezi tejma Suš. 705.
382. Zájmeno ten sesiluje se enklitickým -že, a dále připojeným -to, to-, tu- atd.: ten-že, ten-to, to-ten, tu-ten atd. Skloňování se tím nijak nemění; ale to třeba vytknouti, že tvary s přívěsky těmito nejsou všude a stejně v obyčeji.
1. Ve spojení s enklitickým -že vyskytují se zájmenné tvary ten atd. dosti zřídka. Na příklad
sg. nom. akk. masc. ten-že: tens člověk AlxBM. 2, 31, tens pak pohan AlxB. 2, 37, tenž prorok BílQ. 2, 48; – neutr. to-že: tose vieš LMar. 76, (apoštolu Matějovi) pitie dáno bylo, jímžto mnoho liudí zbylo napivše sě svého zraku, to s mu také dáno piti t. j. to-ž ApŠ. 80; – akk. fem. tu-že: w tu ze zemiu Jid. 34, w tu ze hodinu Hrad. 22ᵇ;
sg. gen. masc. neutr. toho-že: tohos sě nikakž nezbaviu ApD. 6, [448]číslo strany tiskuw
![[447]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00449.jpg){kind=link}
![[448]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00450.jpg){kind=link}