novo[334]číslo strany tiskutvar vršiech podle chlapiech, na wrſſiech oponných in summitatibus Ol. Ex. 26, 4, na wrſſyech Ben. Jos. 11, 10, a na vrchách Us. vých. -česk., k nom. pl. vrcha a podle § 39 č. 4.
305. Jsou ovšem ještě jiné kmeny, které v pádech rozhodujících mají v dokladech starých koncovky ze sklonění -ŭ; ale neuvozujeme jich zde, poněvadž v jiných a rovněž starých dokladech mají zase koncovky rozhodné ze sklonění -o a poněvadž zde šlo o výkaz, co v češtině na počátku doby historické a dílem i později zachováno jest při sklonění -ŭ. Na př. proti sg. gen. daru AlxV. 76, NRada 139, lok. o daru ŠtítV. 245, pl. nom. darové, darowe Kat. 140 a j. jest také gen. dara Hlah. zlom. pr. 2ᵃ, lok. dařě, v tom darzye Vít. 22ᵇ pl. nom. daři, darsi svD. B. 36, takoví darzy Pass. 457 atd.; – proti sg. gen. míru, utvrьzenie miru Hlah. zlom. pr. lᵇ, myru mého ŽWittb. 40, 9, doby mu myru DalC. 49 atd., lok. míru, w miru ŽWittb. 28, 11 a j., w myru DalC. 62, Modl. 2ᵇ jest také sg. gen. míra, všeho míra Pís. Hosp., obiženstvie myra ŽWittb. 71, 7, na cěstě myra t. Zach. 79 a j., sg. lok. mířě, w myrzye DalC. 33, AlxV. 84; – proti sg. gen. dubu Reg. I r. 1131 je gen. duba Pror. Isa. 44, 14 a lok. dubě, na dubye DalC. 34, w dubye AlxV. 2170; – proti sg. gen. hladu AlxH. 9, 4, ŽKlem. 32, 19, ŽWittb. 104, 16, Pass. 336 atd., lok. hladu, w hladu Rúd. 11ᵇ a j. jest i gen. hlada, ot hlada LMar. 60, DalC. 94, Pass. 365 atd.; – proti sg. gen. sledu AlxM. 4, 8 (: ledu), AlxV. 2157, JidDrk. 94 Otc. 50ᵇ, lok. (dat.?) sledu, (po s)ledu AlxH. 9, 23, po ſledu Štít. uč. 70ᵇ, AlxV. 2312, Kruml. 260ᵇ, pl. nom. sledové, ſledowe moji ŽWittb. 16, 15 je sg. gen. sleda, tvého ſleda (: veda) Rúd. 26ᵇ, pl. nom. sledi, ſledy tvoji ŽWittb. 76, 20, ſledi sequentia Prešp. 1978. – Jindy zase je dokladů vůbec málo. Zejména pro subst. bor doložen sg. gen. boru, de Boru DeskDE, r. 1318, Petrovi z boru Rožmb. 282 a pl. lok. bořiech, na borziech UrbE. 306; více dokladů starých (na př. pro důležitý sing. lok.) není po ruce a proto nelze tvrditi, že by stč. bor nebylo mělo také tvarů podle sklonění -o (kromě lok. bořiech). – O substantivech těchto poznáváme, že se kolísají mezi skloněním -ŭ, a -o; možná a pravdě podobno, že jsou původem kmene -ŭ, ale doklady jejich staročeské nepodávají tu svědectví dostatečného.
V Pass. čte se čtyřikrát ze-spatu: dokad já ze ſpatu nevstanu 536, té noci zeſpatu vstavše 349, ten muž ze ſpatu vstav bohu poděkuoval 32, ze ſpatu 137. Vykládá se to jako gen. ŭ-kmene subst. sъpatъ-. Myslím, že neprávem a že je to výraz utvořený mechanicky: jako jsou z part. nč. leže, stoje utvořeny výrazy adv. z-leže, ze-stoje Us., tak myslím že ze-spatu jest utvořeno ze supina spat. –
![[334]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00336.jpg){kind=link}