[333]číslo strany tiskuPodobně zlosyn: sg. vok. zlosynu Rozb. 721, nč. též zlosyne; pl. nom. zlosynové atd.
15. volъ-.
Sg. vok. volu nedoložen; – odchyl. vole podle chlape, starý wole Baw. 110 atd.
Sg. akk. vól, v. nahoře § 300; – odchyl. vola podle chlapa, žába vidúc wola Baw. 90 a j., vybeře sobě woła Ben. 3. Reg. 18, 25.
Sg. gen. volu, doklady v. v § témž; – odchyl. vola podle sklonění -o, wola Pror. 6ᵃ a j.
Sg. lok. volu, v. nahoře v § témž.
Du. nom. akk. voly: dwa woly Hrad. 107ᵇ, ve jzě woly stasta JiřBrn. 175, dwa woly muožeta Ben. 1. Reg. 14, 14.
Du. dat. instr. volma nedochován; – odchyl. voloma, dvěma woloma Pulk. 4ᵇ.
Pl. nom. volové. Na př. wolowe boves ŽWittb. 49, 10 a j., ŽKlem. 143, 14, Pass. 354, volove tuczní HusPost. 93ᵃ atd.; – odchylkou voli podle chlapi: jalovata na horách y woly ŽKlem. 49, 10.
Pl. gen. volóv: stádo volóv AlxV. 188 atd., – nikdy vól.
Pl. lok. voléch a nč. volech, ve danácti woliech Ben. 3. Reg. 7, 25, na wolech t. 1. Par. 12, 40, oboje novotvary, v. nahoře v § 302.
16. vьrchъ-. Srov. vrchovina, lit. viršu-s atd.
Sg. gen. vrchu. Na př. ot vrchu, ot wrrchu do pát Hrad. 106ᵇ, ot wyrchu ŽPas. 18, 7, ot wrchu AlxV. 1166, Modl. 53ᵇ, Zrc. 5ᵃ, od wrchu NRada 247 atd., vždy tak; – do vrchu, do wrchu Hrad. 59, Brig. 10 atd.; – s-vrchu, ſwrchu těla Rúd. 25ᵇ, ſwirchu desuper ŽWittb. 49, 4, ŽGloss. t.‚ čbán počě ſwrchu plawati Hrad. 130ᵇ, synové Gadovi ſwrchu nich sú bydlili e regione eorum Ol. 1. Par. 5, 11 atd.; swrchú Ben. Ex. 28, 26; to ſwrchugmenowanee sbožie Pr. pr. 261 atd.; – odchyl. vrcha, slézali s vrcha = s kopce BartD. 18 (zlin.), ale ve výraze adverbialním zachován i tu tvar náležitý: sypáł z vrchu = s výše dolů t.
Sg. lok. vrchu. Na př. po vrchu, zbielen po wrchu NRada 859, udeři jej v helm po wrchu AlxV. 1686 atd., vždy tak; – na vrchu, křížmem pomaže jeho (dítěte) na wrchu Štít. uč. 115ᵇ in vertice, na wrchu Pass. 418 atd.; – odchyl. na vr̄še BartD. 67 (val.); Dobr. Lehrg.² 171 klade na wrſſe und wrchu, prvé neprávem.
Pl. nom. vrchové: wrchowe Kruml. 375ᵇ, MamA. 22ᵃ atd., – nikdy vrši; – naproti tomu vyvinul se tu novotvar vrcha podle město-města, jako též oblaka, mraka, lesa atd., v. v § 35.
Pl. gen. vrchóv, nedoloženo; – odchyl. vrch, s vrch Us., patří k dotčenému právě novotvarému nom. vrcha.
Pl. lok. náležitý byl by vrchech, ale nedochován; – za něj je novo[334]číslo strany tiskutvar
![[333]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00335.jpg){kind=link}
![[334]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00336.jpg){kind=link}