Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<275276277278279280281282283>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[279]číslo strany tiskua Beneš) bezpeczna nebiesta DalC. 100, (my dva) wynna chcva býti Pass. 355, (manžely) aby ſworna byla ŠtítMus. 22ᵃ, uznamenašta že sta naha Ol. Gen. 3, 7; v Hod. čte se: oba lotry zywy byeſſta 51ᵇ, t. j. novotvar živy podle lotry atd., sotva plur. za du. – Fem. neutr. : obě (města, t. Jerusalem a Řím) sta rownye ve zlosti Pass. 307, má rucě plnie daróv Hug. 347, oči jich plnye jsta prachu Ol. Bar. 6, 16, vezměte plnye rucě popela Ol. Ex. 9, 8, rucě biešta tiezcie t. 17, 12, uši jich hluſſie budeta t. Mich. 7, 16, aby byly měkce ruce ŠtítV. 21.

Du. gen. lok. a dat. instr. nemají dokladů.

Pl. nom. masc. -i: ktož chcete rady slyšěti móžte sěm rady hleděti t. j. rádi Mast. 133 sl., budú nám plny ſtoly t. j. plni stoli DalC. 20, jich meči ſczerbywy biechu t. 74, máme dobrého pijlny býti Štít. ř. 27ᵃ, nevšickni (jsme) ſtaarzy t. 89ᵇ. – Akk. masc. a nom. akk. fem. -y: zmierzitedlny uložil jsi dni mé mensurabiles ŽKlem. 38, 6, jěžto (přátely) zywy mnieše Pass. 367, necky jiej cziely navrátil t. 169, učiň ny pokorny . . . truchly . . . zraly . . . wzchopny . . . ſprawedlywy . . . trpyelywy . . . poſluſſny Modl. 38ᵃ, činím hřiešné nad tě moczny BrigF. 15, ſylny jě učiním t. 67, ohawny vy učiní dušě má Ol. Lev. 26, 30, ty poklínačě zziwy užhli t. 2, Mach. 10, 36; aby (dievky) czerſtwy a mudry byly DalC. 9, (Václav) plny vlyczye lidí oděných vidieše t. 83, matery proſtowlaſy vyběhše Pass. 76, mnohé ženy mnie sě mudry ŠtítMus. 29ᵃ, nejsú jim mé řeči chutny BrigF. 67 atd.– Nom. akk. neutr. -a ústa hořkosti pylna yſut ŽWittb. 13, 3, kteráž (srdce) jsú czijſta Štít. ř. 293ᵇ atd.

Pl. gen., dat. a lok. nemají dokladův.

Pl. instr. masc. neutr. -y. Za tvar takový bývá pokládáno adverbum -sky, na př. pansky, česky atd.; výklad nejistý. Dále jsou některé doklady, ve kterých jsou na pohled tvary -y: umyju mezi newinni rucě moji ŽKlem. 25, 5; omyl, snad slovo nedopsáno, týž text má 72, 13 mezi newinnymi; – že Kristus má hrzieby zzelezny ke kříži přikován býti Kruml. 55ᵇ, omyl stejný; – zaplatil penizy hottowy KolA. 1512, peniezy hottowy zaplatil t., s penizy hotowy t., a též: hottowymi peniezy t.; tu je patrně tvar ustrnulý -y ve rčeních ustálených. – Fem. -ami nemá dokladu. –

To je obraz usu staršího podle jednotlivých pádů.

Do nč. zachovány z toho především jmenné tvary, které zpodstatněly, na př. veliké parno gen. velikého parna atd; pak které jsou ve výrazích příslovečných, na př. cele, do-cela, z-čista jasna atp.; tvary jmenné, které bývaly v doplňku, zachovaly se jenom v jazyku knižném, na př. jsem zdráv, -a, -o, vidím tě vesela, nechci tě učiniti nešťastna, vidím vás smutny, nelze býti veselu atp., a i tu s velikým omezením,

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).