[218]číslo strany tiskuvzdálí TomP. 3, 473; – zajíti z dali jednoho dne Ol. Jos. 10, 13, zdali honóv šestdesát Koř. Luk. 24, 13; – (Betlém) jest wz dal ot Jeruzalema pět mil Krist. 17ᵇ, bieše Bethania wzdal pólpátanádcte honóv t. 73ᵇ, cěsta z Nazareta do Egypta jest wzdal dvanádste dní t. 28ᵃ, za několik mil wzdal Pass. 382, bez jedné paddesát kročějí wzdal Pass. 471, wzdal šestdesát honóv Ol. 2. Mach. 12, 9; – nč. vz-dálí, vz-dáli, vz-dál atd.; – odtud po-vzdál a ze-vzdálí; – vzdálí vzato za subst. = vzdálenost, ve větším vzdálí od Vyšehradu TomP. 4, 61 a j.;
déľu: vz-déli, z-délí, v-déli, na dél; na př. (koráb) tří set loket wzdeli Ol. Gen. 6, 15, (deska) desět loket bude wzdeli Ol. Ex. 26, 16, čtř noh wzdeli Mand. 91ᵇ, šest loket wzdely Alb. 83ᵃ, wzdýli Beck. 2, 208; devadesáti kročejí zdelij Lobk. 6ᵃ, kaplice čtyř (sáhův) zdýlij Pref. 32, hrob jest z weyſſy čtyři pídi, z dýlij devět a z ſſijřij čtyři t. 37, z délj Br. Ex. 27, 11, z dýlj t. Deut. 3, 11, z dýlij Háj. herb. 14ᵃ a j., z dýli Beck. 1, 210; – (stuol) dva lokty w dely Ol. Ex. 25, 23, oltář dvúdcát loket w deli a dvúdcát w ſſyrzi Ol. 2. Par. 4, 1; – na del zaměstkná přístřěšie loktóv sto Ol. Ex. 27, 18, osm šlepějí tak na del jako na ſſirz Zrc. 8ᵃ, na del i na ſſyrz Pulk. 4ᵇ, na ſſirz i na del Lobk. 6ᵇ, ta rozsedlina má na dýl tři lokty Pref. 29, na dýl Háj. herb. 19ᵃ a j., VelKal. 167; nč. vz-délí, vz-déli atd.: – k akk. déľu jest nom. déle, a vedle toho byl také nom. dle z dьlja, a k tomu akk. dľu, dli, na př. ulice nadly upřiemé Mill. 58ᵃ, cěstu čtyři míle zdl t. 11ᵇ t. j. vz-dl (dl místo dli); srov. § 185;
klúbu: vz-hlúbi, vz-hlúb, z-hlúbí; na př. (moře) dvadcěti kročějí wzhlubi Koř. Act. 27, 28, dáť mu ránu lokte zhlwby Růž. 8, – dvanácte noh wzhlub Pass. 273, – za tři piedi z hlubij Lobk. 103ᵃ, sedm loket z hlaubij t. 19ᵇ, z hlaubij Háj. herb. 15ᵃ; nč. z-hloubí, z-hloubi atd.;
hrúbu: z-hrúbi, z-hrúbí; na př. dřievie z hrubi jako chmelová tyč KabK. 31ᵇ, železo malé pěsti z hraubij Pref. 66;
stářu: z-stáří, v-stáři, v-stáŕ; na př. zſtářj jednoho měsíce Br. Num. 3, 15, t. 3, 22 a j.; – jenž pět let wſtarzi bieše Pass. 287, (Jan) ve čtrnásti letech wſtarzy bieše Pulk. 179ᵇ, když (Kristus) třidsátého leta v ſtarzi býti počínáše Kruml. 27ᵇ, jenž bieše čtrnáste let w ſtarzy Otc. 372ᵇ, – děťátko bylo dvú měsiecú w ſtarz Krist. 28ᵃ, patnádste let wftarz jsúc t. 18ᵃ, jen čtyřidcěti dní wſtarz byl t. 27ᵃ, děťátko když sedm let wſtarz bylo t. 28ᵇ, do dvú letú wſtarz Pass. 69; – předložka z výrazu ustrnulého vynechána: padesáte let ſtaři Beck. 1, 375; – nč. v-stáří, v-stáři atd.;
šířu: z šíří, v šíři, na šíř; na př. lauky čtvrt míle z sſijrzij Lobk. 3ᵃ, kaplice okolo dwau sáhuo z ſſijrzij Pref. 32, z ſſijrzij čtyři (lokte) Pref. 37, rozsedlina má z ſſijrzij asi čtyři pídi Pref. 29, z ſſjřj Br. Ex. 39, 9, t. 37, 12, zſſýřij VelKal. 312, za tři míle zſſýři Beck. 2, 208,
![[218]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00220.jpg){kind=link}