Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<196197198199200201202203204>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[200]číslo strany tiskutoho také -y: s patriarchami i s patriarchy, darebami i dareby, ničemami i ničemy; s evangelisty, humanisty, juristy, houslisty atp., s levity, husity, jesuity atp.; s táty, s bratřími Vávry. Místo -ami bývá obecné –ama; a koncovka tato, -ami n. -ama, tím se jednak udržuje, jednak obnovuje, že ji přijímají také o-kmeny mužské a střední.

Měna kvantity kmenové ve vzoru tomto.

Měna kvantity, jako je v žensk. brána sg. instr. branou pl. gen. bran atd. § 147, není v substantivech vzoru tohoto zřetelně dosvědčena. Ale podobá se, že také zde byla v subst. slúha. Bylo-li tak, tedy byl sg. nom. slúha atd., a sg. instr. sluhú, pl. gen. sluh, dat. sluhám atd., srov. srbch. slúga plur. slûge (oboje – ˘) a slúgama (˘˘˘), a tudy mohlo pak se vyvinouti zdvojené sluha a slouha, instr. sluhou a slouhou atd. (s významem rozlišeným).

Změna toho druhu není však ve vládyka-vladyka; tu vyvinulo se prostě za starší vlád- novější vlad-.

Kmeny s -a- přehlas. -ě-.

V sing. dat. lok. a du. nom. akk. vok. je koncovka -ě-; substantiva, která mají slabiku předcházející měkkou s -a-, mají tu pak přehláskou -ě-, srov. § 148. Doklady toho jsou při jménech osobních:

Dobŕata, z -ęta; sg. nom. Dobrata NekrP., Reg. I. r. 1115 a j.; dat. ioculatori nomine Dobrete Reg. I. r. 1167, z česk. Dobrětě; a

Kojata, Coiata NekrP. (2), Koyata KosmA. II, 23 atd., Mutinu a Koyatu PulkMus. 1ᵇ atd.; dat. urbis praefectura data est Koietae Kosm4. II, 19, Koiethae Kosm 4ᵃ, tamt., z česk. Kojětě; srov. Kojětici, in Cogieticz Kosm. pokr. 1271, Kojětín atd.

Tak bylo bezpochyby také Hrozňata-Hroznětě atd., ale není pro to dokladů.

Jiné výklady ke vzoru tomuto.

Tak skloňují se také appellativa ze vzoru ryba, když jsou vzata za mužská příjmení, na př. Svoboda, Hlava, Ryba atd., doklady viz § 153 a násl., – nebo za přezdívky a názvy potupné, na př. trouba sg. dat. troubovi, plur. troubové, -ův, -ům atd.

Substantiva -ta, přejatá nebo napodobením vzorů cizích vzniklá, mezi nimiž jsou nejhojnější -ista a -ita, mají plural v nč. cele podle mužsk. o-kmenů. Na př. poeta, patriota, evangelista, humanista, jurista, houslista, levita, husita, jesuita, adamita atp., pl. nom. poetové, patrioti,

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).