[191]číslo strany tiskubýv. blъchъ, srov. I. str. 167; a odtud přejalo se blech-, s ustáleným -e-, také do tvarů jiných; – dial. bucha z błcha, a k tomu pl. gen. búch BartD. 201 (slov.).
bota fem. a vedle toho dial. mor. bot masc., jeden bot Kulda 1, 240, ze střlat. botta fem.a bottus masc. ZíbrtKr. 329 a 330; odtud plur. dat. botám a botům, lok. botách a botech Us.
dietky plur., k sing. dietko, v. § 96.
dna sing. fem., na př. snad mu dna lámá uši Mast. 124, třewnie dna colica RostlF. 13ᵃ, (ta nemoc) slově dna HusPost. 172ᵇ, pakliť by tě dna lámala Chir. 74ᵇ, na dnu Háj. herb. 161ᵃ, dnu klaubní t. 142ᵇ, od tý bídný dny ŽerKat. 23, proti dně Háj. herb. 26ᵇ dnú zlámaní t. 347ᵃ, dietě dnu zlámáno bylo ML. 48ᵇ atd.; vedle toho bývá také plur. dna, podle město·, kteříž dna v nohách mívají Háj. herb. 23ᵃ, na dna t. 95ᵃ, pán náš tak těžký dna měl ŽerKat. 21, majíc v nohách ty bídný dna t., že ste dna tak těžký měli t. 22, již týden na dna ležím t. 41, střevním dnuom Háj. herb. 11ᵃ, že sem těžkými dny navštívena byla ŽerKat. 53, poněvadž sem opět těžkými dny (plur. neutr.) navštívena a od ní (sg. fem.) trápena byla t. 24 atd.
doba má z pravidla sklonění náležité. Podle toho jsou i náležité tvary ve výrazích adverbialních v tu dobu, v někú dobu, v ty doby atp., na př. w tu dobu zaslzil Ježíš Krist. 74ᵃ, w tu dobu Jid. 67, AlxH. 4, 16, AlxB. 2, 21, AlxBM. 1, 1, AlxH. 466, Pass. 326, Otc. 350, Ol. Ex. 2, 5 atd., w nieku dobu Kruml. 45ᵇ, w ty doby Otc. 487ᵇ, napřed zvěda ne w ty doby NRada 1195 atd. Ale při výrazích adverbialních snadno a rády vyvíjejí se odchylky; význam adverbialní vstupuje v nich víc a více do popředí, slova vypadají ze svých kategorií a propadají pak změnám, kterým nepropadají slova stejná, v kategoriích svých zachovaná. Tím způsobem vyvinuly se též z výrazů v tu dobu, v ty doby atp. výrazy odchylné v ta doba, v ká doba, v jedna doba, v ta dobu, v ta doby atp. Počátek stal se trvám tím, že za plur. nom. akk. vzal se tvar doba místo doby, jako hora Gebirge m. hory § 142; pak bylo v ty doba vedle v tu dobu a v ty doby, a vznikalo jednak assimilací v ta doba, jednak smíšením v ta dobu, v ta doby atd. Na př. w ta doba vece Eliachim Pror. 26ᵃ, v ta doba Pass. 325, t. 327 a j., Štít. uč. 5ᵇ, t. 40ᵃ, Krist. 50ᵇ Otc. 477ᵇ BrigF. 22ᵇ, Ol. 1. Reg. 3, 9, t. 2. Mach. 14, 22 a j.; W ka doba vizi BrigF. 22ᵇ; Samson w gedna doba dobrovolně kázal sě svázati Kruml. 45ᵇ; w ta dobu Hrad. 77ᵇ Krist. 13ᵇ; v něka dobu NZák. uvodí Šaf. Poč. 32; v ta doby Mand. 32ᵃ, t. 56ᵇ a j., Troj. 104ᵇ a j. (často v Troj.), Sv. 164 atd., též za Blahoslava, který to zavrhuje Blah. 176. V nč. obnovena grammatická správnost a říká se v tu dobu, v ty doby atd.; ale ještě: včera těma doby Us. podkrk. Srov. zde doleji hodina. V srb.-chorv. stalo se doba podobným postupem neutrum a nesklonné.
![[191]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00193.jpg){kind=link}