nepostie?“ Mt9,15 Otpovědě jim Ježíš: „Zda mohú smutni býti synové mladého ženicha, doniž jest mladý ženich s nimi? Ale přijdú dnové, v nichžto ženich bude otjat ot nich, tehdy sě budú postiti. Mt9,16 Nikto také nevšívá sukna hrubého v rúcho staré, nebo otjímá cělost jeho ot rúcha, a horšie rozedřěnie bude. Mt9,17 Aniž nalévají vína nového v lahvicě vetché, jinak by sě rozpukly lahvicě a víno by vyteklo a lahvicě by zhynuly. Ale víno nové v lahvicě nové lejí a tak obého zachovají.“
Mt9,18 A když to mluvieše k nim, tehdy knieže jedno přistúpiv k němu, i modléše sě jemu a řka: „Hospodine, má dci nynie jest umřěla, ale poď, polož ruku na ni a bude živa.“ Mt9,19 Tehdy vstav Ježíš, jdieše po něm a jeho mlazší. Mt9,20 Tehdy žena, ješto jmějieše črvenú nemoc dvanádcte let, přistúpi k němu s zadu i dotče sě koncě jeho rúcha. Mt9,21 Nebo mysléše sama v sobě: „Dotknu li sě jediné jeho rúcha, budu uzdravena.“ Mt9,22 Tehdy Ježíš obrátiv sě a uzřěv ji, vecě: „Jměj naději, dci, viera tvá, ta tě jest uzdravila.“ I by zdráva žena od toho času.
Mt9,23 A když do domu kniežěte přijide a uzřě trubačě a zástup hlučiece, povědě a řka: Mt9,24 „Jděte pryč, neumřělať jest dievka, ale spíť.“ I posmieváchu sě jemu. Mt9,25 A když by zástup ven vypuzen, vjide a ujě dievku za ruku, i vsta dievka. Mt9,26 I roznese sě ta řěč a ta věc po všie zemi té.
Mt9,27 A když jdieše ottud Ježíš, jidešta po něm dva slepcě volajíce a řkúc: „Smiluj sě nad námi, synu Davidóv!“ Mt9,28 A když vjide v dóm, přiblížichu sě k němu slepci. I vecě jim Ježíš: „Věříte li tomu, že já vám to mohu učiniti?“ Otpověděchu jemu: „Ovšem, pane.“ Mt9,29 Tehdy dotče jich očí a řka: „Podlé vašie viery staň sě vám.“ Mt9,30 I otevřěchu sě jich oči. I zapřieti jim Ježíš a řka: „Vizte, aby toho nikto nezvěděl.“ Mt9,31 Ale oni vyšedše, ohlásichu jej po všie té zemi.
Mt9,32 A když oni otjidechu, přinesechu přědeň člověka němého, ten jmějieše v sobě diábla. Mt9,33 A když diábla vypudi, němý počě mluviti. I diviechu sě zastupové a řkúce: „Nikdy sě tak nezjěvilo v Židovství.“ Mt9,34 Ale duchovníci praviechu, že mocí kniežěte diábelského diábly vypúzie.
Mt9,35 I chodieše Ježíš po všěch městech i po kosteléch, učě v jich školách a kážě čtenie králevstvie nebeského a uzdravuje všěcky neduhy i všěcky nemoci. Mt9,36 Viděv pak zástupy, slitova sě nad nimi, nebo biechu ustali a ležiechu jako ovcě nemajíce pastýřě.
X.
Mt9,37 Tehdy vecě Ježíš svým mlazším a řka: „Žen jest veliká, ale dělníkóv málo. Mt9,38 Protož proste pána nad žní, ať pošle dělníky v svú žen.“
Mt10,1 Tehdy sezvav dvanádcte svých apoštolóv, dal jim moc nad nečistými duchy, aby jě vypuzěvali a uzdravovali všěcky neduhy a všěcky nemoci. Mt10,2 Ale dvúnádcti apoštolóv jména jsú tato: Prvý Šimon, jemužto dějí Petr, a Ondřej, bratr jeho, Mt10,3 Jakub Zebedeóv a Jan, bratr jeho, Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matěj zjěvník, Jakub Alfeóv, Thadeus, Mt10,4 Šimon Chananejský a Judáš Škariot, jenžto jej proradil.
Mt10,5 Těchto dvanádcte poslal Ježíš, přikázav a řka: „Cěstú, ješto jest ku pohanstvu, nechoďte a v města samaritánská nevcházějte, Mt10,6 ale radějše jděte k ovciem, ješto zhynuly sú, dóm izrahelský. Mt10,7 Šedše pak kažtež a řkúce, že sě přiblíži nebeské králevstvie. Mt10,8 Nemocné uzdravujte, malomocné očistijte, diábly vypuzijte; darmo ste vzěli, darmo dajte. Mt10,9 Neroďte jmieti zlata ani střiebra ani peněz u vašich pasóv Mt10,10 ani tobolky na cěstě ani dvú sukní ani holi ani obuvi, dóstojen jest dělník svého pokrmu. Mt10,11 A do kteréhož města kolivěk vejdete nebo do hrádku, otěžte, kto jest v něm dóstojný,
