skrzě proroka, že Nazareus bude slúti.

III.

Mt3,1 Tehdy v oněch dnech přijide svatý Jan Křtitel, kážě na púšti židovské Mt3,2 a řka: „Čiňte pokánie, nebo sě vám přiblíži nebeské králevstvie.“ Mt3,3 To jest ten, o němžto praví Izaiáš prorok a řka: To jest hlas volající na púšti: Připravujte cěsty božie a zpravujte jeho stezky. Mt3,4 A jmějieše svatý Jan rúcho z srstí velblúdových a pás kožěný u svých bedr, krmě jeho bieše ovotce, jemužto dějí lokusta, a med lesní. Mt3,5 Tehdy vychodieše k němu všěcek Jeruzalém i vešken zástup i všěcka krajina podlé Jordána Mt3,6 i přijímáchu ot něho křest v Jordáně, zpoviedajíce sě svých hřiechóv. Mt3,7 Tehdy uzřěv mnoho židovských duchovníkóv, že jdiechu ku pokřtění [svému]text doplněný editorem[109]svému] suum lat., povědě jim a řka takto: „Národe jěštěří, kto vám ukázal, abyšte utekli hněvu budúcieho božieho? Mt3,8 A protož čiňte plod dóstojný pokánie Mt3,9 a neroďte řéci sami v sobě: Otcě mámy Abrahama. Zajisté pravi vám to, že jest bóh tak mocen, že móž z tohoto kamenie syny Abrahamovy vzkřiesiti. Mt3,10 Nebo již jest sekyra k kořeni dřěva přiložena. [Protož]text doplněný editorem[112]Protož] ergo lat. každé dřěvo, ješto dobrého ovotcě nenese, bude porúbeno a v oheň uvrženo. Mt3,11 Já vás křtím u vodě ku pokání. Ale jenž po mně přijde, silnější mne jest, jehožto já nejsem dóstojen třěví nositi, ten vás křtíti bude v dušě svatém a v ohni. Mt3,12 Jehožto větrník jest v rucě jeho, a zčistí humno své a sbéře pšenici svú v stodolu, ale plevy sežže ohněm, ješto nikdy neuhasne.“

Mt3,13 Tehdy přijide Ježíš z Galilee k Jordánu k svatému Janu, aby ot něho pokřtěn byl, Mt3,14 ale svatý Jan bránieše sě jemu toho a řka: „Já mám ot tebe pokřtěn býti, a ty pak jdeš ke mně?“ Mt3,15 Otpověděv Ježíš vecě k němu: „Přepusť to nynie, nebo tak nám slušie naplniti všicku pravdu.“ Tehdy dopusti toho. Mt3,16 A když by Ježíš křtěn, inhed vyjide z vody. Tehdy nebesa sě otevřěly, i uzřě ducha božieho, s nebes sstupujíce jako holúbka, a jdieše na něho, Mt3,17 a hlas s nebes, jenžto povědě a řka: „Toť jest mój syn milý, jenž mi sě v něm dobřě slíbilo.“

IIII.

Mt4,1 Tehdy Ježíš jest veden duchem na púšť, aby byl pokúšen ot diábla. Mt4,2 A když sě postil čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, potom sě jemu zechtě jiesti. Mt4,3 Tehdy diábel přistúpiv, inhed jeho pokusil a řka: „Jsi li syn boží, řci, ať toto kamenie v chléb sě obrátí.“ Mt4,4 Syn boží otpovědě jemu a řka: „Psáno jest, že člověk nenie chlebem samým živ, ale slovem všelikým, ješto pochodí z úst božích.“ Mt4,5 Tehdy nese jej diábel do svatého města do Jeruzaléma i postavi jej na chrámovém vrchu. Mt4,6 I povědě jemu a řka takto: „Jsi li syn boží, pusť sě s této výsosti, neb jest psáno, že svým anjelóm přikázal o tobě, aby tě vzěli mezi svoji rucě, aby ty nikdy svých noh neurazil o kámen.“ Mt4,7 Ježíš jemu otpovědě a řka: „Psáno jest: Nebudeš pokúšěti boha svého.“ Mt4,8 Tehdy opět diábel nese jej na velikú velmi horu i ukáza jemu všěcka královstvie světa i chválu jich Mt4,9 a řka: „Tato všěchna tobě dám, ač padna budeš mi sě modliti.“ Mt4,10 Tehdy Ježíš jemu otpovědě a řka: „Jdi pryč, protivníče, nebo psáno jest: Hospodinu bohu tvému budeš sě modliti a jemu samému slúžiti.“ Mt4,11 Tehdy diábel jeho osta, a světí anjelé přistúpivše, slúžili jemu.

Mt4,12 A když uslyšě Ježíš, že jest Jan zrazen, jide do Galilee, Mt4,13 a nechav města Nazareth, jide i bydlil v Kapharnaum podlé moře v krajích Zabulon a Neptalim, Mt4,14 aby sě naplnilo slovo Izaiášě proroka: Mt4,15 Země Zabulon a země Neptalim, cěsta mořská za Jordánem v Galilei pohanské, Mt4,16 lid, jenž bydléše ve tmě, uzřě světlost velikú